Martin Wolf v deníku Financial Times navrhuje „Great shutdown recession“, tedy velká uzavírací recese, tj. velká recese způsobená zastavením či uzavřením ekonomik.
Čeština – a to ani mezi ekonomy – se neshodla ani na tom, jak budeme říkat minulé velké krizi, kterou spustila v roce 2008 „globální finanční krize“ (global financial crises) a předtím „americká hypoteční krize“ (US mortgage crises) a ještě předtím, už v roce 2007, „krize substandardního segmentu hypoték“ (subprime mortgage crises). To všechno nakonec (když se finanční krize dostala do reálné ekonomiky) spustilo tzv. velkou recesi.
V češtině ale nemáme ujasněno ani to, jestli tomu, co začalo na podzim roku 2008, budeme říkat velká recese s malým v, nebo Velká recese s velkým V. To, co začalo v roce 1929, bychom podle mne logicky měli označovat jako Velkou depresi nebo Velkou hospodářskou krizi, tedy s velkým V na začátku (i když tomu tak v praxi často není). Mám za to, že velké písmeno na začátku naznačuje, že jde o TU konkrétní krizi či depresi, která začala v roce 1929, malé písmeno pak to, že jde o nějakou velkou hospodářskou krizi, kterých může být subjektivně i objektivně spousta
Možná bychom si to české názvosloví už měli pomalu ujasnit, když například Mezinárodní měnový fond (MMF) včera oznámil, že to, co se nyní bude v globální ekonomice dít, bude největší pokles za sto let, tedy něco velmi citelného, o čem se bude hodně dlouho mluvit a kolem čeho se bude všechno doslova točit.
MACHÁČEK: Oslabí americká hegemonie? |
MMF odhaduje, že globální ekonomika se letos propadne o tři procenta; ještě v lednu tato instituce počítala s tím, že světové hospodářství naopak o 3,3 procenta poroste. Kumulativní ztráta globálního HDP bude činit devět bilionů dolarů, tedy víc, než je velikost ekonomik Německa a Japonska v součtu. Státy postižené epidemií ztratí v průměru osm procent pracovních dní z celého roku. Během tzv. velké recese v roce 2009 globální ekonomika zmenšila pouze o 0,1 procenta.
Dobrá zpráva je, že MMF předpovídá mohutný růst o 5,8 procenta v příštím roce, což by byl nejsilnější globální růst od roku 1980. Tento scénář pořád zapadá do toho, čemu se říká ekonomický vývoj ve tvaru písmena V, dokonce je to písmeno V vlastně docela ostrého tvaru.
Základní scénář MMF počítá s tím, že pandemie ve druhé polovině roku opadne, pak má ale ještě dva katastrofické scénáře, které počítají s tím, že se pandemie vrátí na podzim a pak že se ještě vrátí v příštím roce. Tím se ale nebudeme pro účely této poznámky raději strašit.
V případě USA počítá MMF s propadem 5,9 procenta v letošním roce a s růstem 4,7 procenta v příštím roce. Eurozóna se propadne o 7,5 procenta letos, příští rok poroste o 4,7 procenta.
Mnoho zemí bude čelit „vícevrstevnaté krizi spojené se zdravotním šokem, ekonomickou disrupcí, zhroucením vnější poptávky, odlivem kapitálu a kolapsem cen komodit“.
MACHÁČEK: Ropný deal před svátky a Sandersův sen |
Na serveru Eurointelligence.com zdůrazňují, že americký vývoj podle MMF víc připomíná tvar písmena V než predikovaný vývoj pro eurozónu. Vývoj čínské ekonomiky bude mít tvar písmene J, tedy mírný pokles nyní, ale růst o dvě procenta již v letošním roce a o deset procent v roce příštím.
Zajímavé je, že německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že bude naslouchat radám ekonomů z akademie věd, v Německu se jí říká Leopoldina.
Německý ekonomický establishment ztělesněný Leopoldinou se ve svém reportu hlásí k tomu, aby byla v letošním roce porušena pravidla německé ústavní dluhové brzdy, ale hned v příštím roce se k nim má Německo vrátit. Černá nula tady zůstane, ale potíž je v tom, že právě německá černá nula přispívá podle Eurointelligence.com k nerovnovahám a napětí uvnitř eurozóny. Když Německo představilo dluhovou brzdu v roce 2009, leckdo předpovídal, že to způsobí velké napětí uvnitř eurozóny – a to se přesně stalo. A nyní se to bude opakovat s horší fiskální pozicí jižních států.
Vyplývá z toho i to, že jakkoli Evropská komise může prokázat určitou flexibilitu, nemůže popřít fiskální pravidla EU. Zůstane tu Pakt stability a růstu, i pravidlo 60 procent dluhu vůči HDP, jakkoli to už dodržuje málokdo. Základní smlouvy EU se nebudou otvírat a fiskální přísnost a škrtání přijdou v nepravou chvíli, asi už v příštím roce, a to jako přímý důsledek evropských zákonných pravidel. Nelze se pak divit, že v případě eurozóny i EU jako celku je MMF méně optimistický než v případě USA.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
