Záležet bude samozřejmě také na tom, jak se restrikce budou uvolňovat.
Velké světové ekonomické celky se zastavily v různou dobu. Nejprve Čína, pak Evropa a nakonec USA. Globální ekonomika se v prvním čtvrtletí možná meziročně propadne o dvacet procent, což by bylo třikrát víc, než činí největší čtvrtletní propad během tzv. velké recese z let 2008/2009. Odhad pro druhé čtvrtletí zatím neexistuje, ale existuje odhad banky Goldman Sachs pro americkou ekonomiku, která se prý ve druhém čtvrtletí meziročně propadne o 34 procent. Oživení má být postupné, předkrizové úrovně bude dosaženo až na konci příštího roku. Něco podobného lze očekávat pro EU i eurozónu.
Můžeme zaznamenat nějaký zdrženlivý optimismus v Číně. V březnu tam zaznamenali (zatím jde o prognózy) meziroční růst o 4,6 procenta, v únoru minus dvě procenta.
Jenže objednávky čínského exportu se oslabují s tím, jak zahraniční poptávka prudce klesá.
Vsuvka Monitoru JM: Agentura Bloomberg nedávno popsala, že v době kdy se zastavila výroba v Číně, zažívali tamější výrobci telefonáty z Evropy či USA: Už to máte vyrobeno? Už to máte zabaleno a v expedici? Kdy už to konečně pošlete? Dnes je to naopak: Nemohli byste to poslat až za tři měsíce? A nevadilo by vám, kdybychom zaplatili později? Čínská ekonomika tak dostane druhý úder – a nevíme jak silný.
Ekonomové vždy vnímali epidemie jako dočasnou záležitost, pokud nedojde k dlouhodobému strukturálnímu poškození výrobní kapacity, pokud nepřijde přílišná vlna bankrotů a dlouhodobá nezaměstnanost. Pokud se ale v případě koronaviru oživení protáhne, fiskální a monetární podpora ekonomik začne narážet na silný politický odpor.
Na serveru Eurointelligence.com se domnívají, že intuice Donalda Trumpa ve smyslu toho, že restrikce mají skončit co nejdřív a ekonomika se má nastartovat co nejdřív, je správná a před volbami mu nakonec pomůže. V listopadu už nikoho nebude zajímat virus, ale pouze ekonomika. Evropa bude odemykat ekonomiku postupněji, takže dopady na ekonomiku tu budou nakonec delší a horší než v USA.
Neil Ferguson, epidemiolog z Imperial College, jehož studie přesvědčily britskou vládu o restrikcích, nyní odhaduje počet obětí v Británii na sedm tisíc, což je počet srovnatelný s normální chřipkou.
Ústup z restrikcí bude postupný a Ferguson ho navrhuje umožnit, až bude protestována kritická část populace a spuštěn systém inteligentního trasování kontaktů. To je pohled epidemiologa, ale vlády nemohou tak dlouho čekat.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
