Evropa je zase upřímně zděšena z toho, že Trump v nedělním rozhovoru pro londýnské Timesy a německý Bild zpochybnil NATO i EU najednou, dva pilíře poválečné stability Evropy i atlantického prostoru. NATO je podle Trumpa překonané, i když stále pro něj důležité. EU je prý Německo, pouhý prostředek k prosazování německých zájmů.
Je prý dobře, že Británie z EU odešla, více zemí ji bude následovat. Británie chce chránit svou národní identitu a suverenitu a další země také. Politika Merkelové týkající se uprchlíků je tragická, ba přímo katastrofální. Němci budou platit za dovoz svých aut do Ameriky 35procentní cla.
Zatím lze konstatovat, že jediný, do koho se Trump nikdy nenaváží, je ruský prezident Vladimir Putin. Leckdo se utěšuje tím, že místo Trumpa budou vládnout zkušení profesionálové a on bude jenom takový šašek, jakýsi tweetující maskot. To se ale mýlí – Trump je natolik nadupaný energií, že určitě nebude chtít hrát druhé housle. A jako ve firmě bude vyžadovat loajalitu u podřízených.
Ano, nějaké korekce (ze strany ústavy, amerického Kongresu, Senátu, tzv. establishmentu, mezinárodních smluv, justice, expertů, tajných služeb apod.) tu budou, ale nevíme, jak silné. Také se neuklidňujme tím, že se Trump zcivilizuje a bude rozumnější, až bude od pátku opravdu vládnout. Zatím se připravme na to, že hodně z toho, co Trump říká, myslí vážně.
PETRÁČEK: Test Trumpem. Evropa začíná zjišťovat, s kým bude mít tu čest |
V komunitě institutů a think tanků v USA se nyní po změně u kormidla rychle převlékají kabáty a nejsnaživější je pravicový a tradičně velmi silný a vlivný think tank Heritage Foundation, který Trumpovým tweetům vytváří analytický background. Nová analýza tohoto think tanku o Evropě říká bohužel „politologicky“ totéž, co povídá Trump humpolácky.
Podle druhé kapitolky této analýzy mají USA „přehodnotit svůj vztah k EU“ a vytvářet užší vztahy k jednotlivým státům. Podle analýzy omezuje EU národní suverenitu svých států, brání transatlantické dohodě o svobodném obchodu, poškozuje transatlantickou bezpečnost, rozbourává tradiční migrační politiku a plýtvá penězi. Prý to není v souladu se zájmy evropských zemí ani USA. USA se prý musí soustředit na ekonomickou svobodu a multilaterální kooperaci s jednotlivými demokratickými státy v Evropě.
Mírnou útěchou je, že tatáž analýza vyzývá k posílení protiruských sankcí a NATO se podle ní musí plně soustředit na teritoriální ochranu. To už ale Trump bohužel do svých tweetů vůbec nepřebírá.
Takže závěr: pokud je tohle myšleno vážně, držme si klobouky. Bude-li EU fackována ze tří stran – Putinem, radikály a národovci domácí provenience a ještě navrch Amerikou –, nemá vůbec žádnou šanci to přežít. A Trump demonstroval svůj vztah k EU, když pravil, že mu někdo telefonoval a ani nevěděl, jestli to byl Donald Tusk, nebo J. C. Juncker. Už si prý nemůže vzpomenout. Někdo z EU mu zkrátka volal...
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.
...
Leonid Beršidskij se v článku pro Bloomberg domnívá, že Trumpovo odmítání Evropské unie ji nakonec učiní silnější.
Trump prý může posílit eurofederalisty, kteří byli od brexitu spíše na ústupu. EU bude nucena hrát silnější a samostatnější geopolitickou roli. USA budou občas spojenci, jindy zase konkurenti.
Trumpovy komentáře pobouřily a vyvolaly obavy mezi zástupci EU |
Autor argumentuje tím, že zastánci silnější integrace EU a společné evropské obrany jsou početně silně zastoupeni v Evropském parlamentu, a to včetně nového předsedy Antonia Tajaniho.
Myslím si opak, jsem pesimista. EU bez Británie bude v mnohých koutech Evropy chápána jako Evropa německá, což antagonismy a nechuť k evropské integraci jen prohloubí.
Německo se nebude chtít více solidarizovat s jihem Evropy, odmítá to již osm let, tak proč by se to teď mělo měnit? Postkomunistické země v EU zase nechtějí přerozdělování migrantů, dávají přednost funkční a neprodyšné ochraně vnějších hranic EU či Schengenu, což naopak zjevně není nejvyšší prioritou pro západní země. Vybudování společného obranného pilíře nezávislého na USA bude trvat deset let a mezitím si Rusové mohou východ Evropy stáhnout zpět do své vlivové zóny.
A s odpuštěním – co si myslí elity z Evropského parlamentu, masy voličů v Evropě moc nezajímá, i když je mi to líto a je to asi škoda. Navíc kde je nějaký charismatický lídr, který po takové více federalistické Evropě volá?
Autor je předsedou správní rady IPPS-Institut pro politiku a společnost
