Je to ale jen část pravdy. Oprava byla od počátku kritizovaná a zodpovědnost plně leží na nadaci, která je nedůvěryhodná a její hospodaření jakbysmet. Nechala věci dojít tak daleko, že v síni se konají veletrhy sportovních potřeb a střídají se tam výstavy těch, kteří mají peníze, aby drahý pronájem zaplatili, anebo si najdou mecenáše. Je to tristní defilé, které se současným výtvarným uměním nemá nic společného. Popisovat tento program jako širokou dramaturgii, to už chce pěknou dávku drzosti.
MACHALICKÁ: Značka Mánes je už dávno zničená. Slavná síň je v rozkladu |
Na webu výstavní síně se o programu letošního roku zarytě mlčí, což je velká škoda, protože kde se mají lidé dozvědět, že se chystá například výstava Taťány Kuchařové. Nebýt schopných píáristů, nevíme, že Taťána Gregor Brzobohatá nezahálí a pro svou matku, milovnici zvířat, ale především vášnivou malířku, společně se sestrami a galerií Adolf Loos Apartment and Gallery uspořádá zde výstavu obrazů (údajně od 28. května). Při té příležitosti bývalá miss poznamenala: „Ráda bych mamce uspořádala v Praze ke Dni matek výstavu jejích obrázků a poděkovala jí tak za to, jak nás, tři sestry, vychovala.“ Za to, že má ráda maminku a chce jí udělat radost, ji nelze než chválit, stejně jako to, že výtěžek půjde na charitativní účely. Zádrhel je pouze v tom, že paní Kuchařová vyrábí čistokrevné kýče, které do výstavní síně, svého času patřivší k nejslavnějším v zemi, prostě nepatří.
Je to nedůstojné a trapné a ten, kdo to dopustí, si plete základní pojmy. Zbývá jediné – a to přát si, aby současný majitel nedokázal úvěr splácet a dům spadl do klína bance. Tam je ještě malá naděje, že by nový majitel mohl mít ambici vrátit výstavní síni její někdejší význam a s pomocí odborníků tam vybudovat adekvátní program.