Úterý 31. března 2020svátek má Kvido -3 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

MACHALICKÁ: Železné monstrum zvané stezka do oblak

Stezka v oblacích se nachází poblíž chaty Slaměnka, nedaleko horní stanice... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stezka v oblacích se nachází poblíž chaty Slaměnka, nedaleko horní stanice... | foto: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice

PRAHA Další obětí primitivní komercionalizace, která devastuje české hory ve jménu zábavy, má být krušnohorský Klínovec. Západní část Krušných hor se v posledních letech stala prostorem, kde si podávají ruce developeři a podnikatelé s komunálními politiky, kteří místo aby svůj region chránili a inteligentně rozvíjeli, se naopak chovají stylem „po nás potopa“.

Svahy Klínovce se výstavbou sedačkových lanovek a rozšířením jižní sjezdovky proměnily ve velký skiareál a po letech zakonzervování nastal opačný extrém. Lanovky vyvezou víc lyžařů, než sjezdovky unesou, jsou přelidněné, a jakkoliv bylo přání otcem myšlenky, hora Klínovec se touto stavební činností nezvětšila, je prostě pořád stejná. A tak majitel skiareálu a investoři došli k názoru, že i v létě by se hory měly řádně zahustit. A jediný nápad, který měli, je věž, která prý do hor během léta přivede tisíce turistů a zvedne zaměstnanost.

Pochopitelně jim jde především o výdělky těch druhých, nikoliv o ty jejich. A proto je třeba udělat z hor permanentní matějskou pouť, umělý lunapark, kam se budou vozit návštěvníci, aby se jim z monstrózního zařízení předvedla vybagrovaná holina a případně se posloužilo výkladem, jak to vypadalo, když ještě krajina byla zalesněná a nedotčená nesmyslnými podnikatelskými aktivitami.

Když už bychom přistoupili na argument oživení turistického ruchu, tak věž je největší nesmysl, jaký si lze vymyslet, krátkodechý a neudržitelný. Lidé z města jezdí do hor kvůli přírodě a klidu, ne kvůli pouťovým atrakcím. Ti, kdo přijedou na tento nesmysl, se do hor nevracejí. A smutné je, že regionální činitelé si neuvědomují, že právě ten klid a příroda, které oni tak cynicky ničí, jsou jedinečný a dlouhodobý komerční potenciál. Když ho odmítají chránit a pečovat o něj, nevidí si na špičku nosu.

Jak vydělat na krajině

Stezka do oblak nebo též Skywalk – protože co by to bylo za světovou atrakci, kdyby neměla anglický název – má vyrůst na pozemcích města Jáchymova pod vrcholkem Klínovce, půl kilometru od stávajícího vysílače. Ovšem hledět na údajně dnes již snížené padesátimetrové monstrum budou hlavně občané božídarští. A těm se to nelíbí. Ale nelíbí se to ani mnoha obyvatelům Jáchymova a jiných přilehlých lokalit, logicky argumentují poškozením jedinečného ekosystému a krajinného rázu. A tak podepisují petici. Ale je to činnost spíše donkichotská, protože místní lobby podnikatelů a investorů si jde na ruku a vypadá to, že svůj záměr prosadí.

V televizním dokumentu sebevědomě a neotřesitelně vystupující starosta Jáchymova Bronislav Grulich vážně vykládá, že on chápe zdejší lokalitu především jako průmyslovou zónu.

To je tedy velká nehoráznost, zvlášť po tom, jak se Krušné hory vzpamatovávaly z exhalací, které na ně dopadaly za minulého režimu, o devastaci a vylidňování, jež zažily po roce 1945, ani nemluvě. Vše pak bylo završeno vývojem po roce 1948, kdy nastalo systematické ničení paměti krajiny. A tyto plány s ním souvisejí, o krajině tu stále rozhodují lidé, kteří k ní nemají vztah a chtějí na ní jen surově vydělávat. Těch, kteří vztah mají a uvědomují si nenávratnost takových změn, je zjevně méně. Ale žijí a pracují, oni jsou zárukou zdejšího rozvoje a jejich hlas by měl být slyšen.

Jeden se ptá, kde starosta Grulich, který je deset let ve funkci, bere to sebevědomí, když Jáchymov z půlky vypadá, jako kdyby tam druhá světová válka skončila před měsícem. Renesanční historické domy jsou zdevastované a za třicet let od pádu komunismu by se ty opravené na unikátním ulicovém náměstí daly spočítat na prstech jedné ruky.

Nemluvě o tom, že město zašantročilo horský hotel na Klínovci i s vyhlídkovou věží, který se pak přeprodával tak dlouho, až věž prakticky spadla a musela se postavit znovu. O to se ale postaralo město Boží Dar, které objekty zakoupilo v roce 2003, aby je zachránilo. Na přilehlou restauraci však už nedošlo, božídarský starosta Jan Horník má jiné priority. Přitom ještě v polovině 90. let fungovala. Neměla by se jáchymovská radnice spíš postarat, aby se turisté nemuseli dívat na ruiny v centru města? Vždyť opravený Jáchymov by byl rázem jedním z nejkrásnějších měst západních Čech. Radnice by se měla především postarat o nápravu toho, co předchozí konšelé zpackali, když domy ve městě po roce 1990 prodali kdekomu a jejich majitelé je nechali téměř spadnout. Vždyť jak dlouho stála uprostřed města třeba ruina Hornického domu? Teď je tam díra jako po vykotlaném zubu.

Aby toho nebylo málo, plivají na sebe starostové Jáchymova a Božího Daru. Jáchymovský nemůže strávit, že ten božídarský kritizuje stezku v oblacích, a tak na něj vytáhl projekt Ryžovna, který by byl další exploatací a devastací zotavené krajiny. Horník je starostou Božího Daru od roku 1990 a z devadesátých let je také plán znovu zastavět tuto lokalitu, která leží v katastru města. Jde o osadu asi sedm kilometrů od Božího Daru směrem na Blatnou, která byla po druhé světové válce vysídlena a zplundrována, z někdejších sedmdesáti domů zbylo asi devět.

Dnes se však jedná o krajinnou památkovou zónu s vzácnými druhy živočichů a rostlin a také s vodním hospodářstvím. Horník zde chce prosadit novou výstavbu asi osmdesáti domů a dušuje se, že vše bude svázané přísnou regulací, která zaručí, že tu nevzniknou žádné penziony, apartmánové bydlení a podobně. Sotva ale dokáže, aby zde budoucí majitelé bydleli natrvalo, a je poměrně viditelné, kam celý projekt směřuje – mají tu být sjezdovky a volnočasové areály. Jaká regulace se uplatnila na nové zástavbě Božího Daru, se může každý přesvědčit na vlastní oči, je to konglomerát staveb, zejména apartmánových domů, které nerespektují ani architektonický styl, ani urbanismus zdejší lokality.

Takové hory chceme?

Projekt Ryžovna je zastaralý a necitlivý ke krajině – a i proti němu se zvedl odpor a podepisují se petice. Stejně jako kovové monstrum na Klínovci znamená neblahý zásah do celého ekosystému vrcholových partií západních Krušných hor. V obou případech půjde také o obrovské dopravní zatížení lokality, která je v tomto směru limitovaná a bez dalšího poškozování přírodního prostředí tato omezení nelze změnit.

Nestačí, jak dopadly Krkonoše, jak dopravně zablokovaná jsou tamější střediska? Takové hory chceme? Narvané auty a plné stupidních atrakcí, které s nimi nemají nic společného? A jak je možné, že politická reprezentace, která má plná ústa ekologie, Grety, snižování emisí a uhlíkové stopy, v konkrétních případech často bez zájmu přihlíží tomu, co se děje? Jak to, že se o stezku v oblacích na Klínovci nezajímají příslušná ministerstva? To si opravdu v té gubernii mohou komunální politici a jejich kamarádíčci podnikatelé dělat, co si spolu dohodnou? 

Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky
Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vítězka soutěže Peče celá země Petra Burianová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!