Osmkrát soudně trestaný Luboš Sahula jel autem, ačkoli neměl řidičák a zároveň měl soudem zakázáno řídit (jako by nestačilo jen jedno z toho). Navíc měl v sobě pervitin. Ne že mohl teoreticky někoho ohrozit, on vjel na chodník a zabil matku s tříletým synem. Druhého září dostal pět let, což je u daného činu maximum.
Roman Postl, který minulý týden zabil čtyři lidi za tři dny, byl v únoru předčasně propuštěn z vězení, kde si odpykal deset ze třinácti let za vraždu.
Není to nepoměr? Přežívající silná ochrana „socialistického vlastnictví“ spolu s moderním humanitářstvím vytvářejí nespravedlivou a neúčinnou trestní politiku. Experti se na jakékoli volání po přísnějších trestech za násilné trestné činy dívají jako na něco primitivního a neslušného, na co se ani nesluší odpovídat. Přitom pořádné odpovědi nemají. Na argument, že každý den, který vrah stráví ve vězení, je den, kdy nemůže vraždit, ani pádná odpověď neexistuje.
Nepoměr
Majitel skládky vědomě porušoval předpisy při skladování toxických látek. Mohlo teoreticky dojít k ohrožení životního prostředí i lidí. Dostal za to osm let. Je to hodně, nebo málo? Místo abychom se pokoušeli o hodnocení, zkusme přijmout těch osm let jako standard a porovnat je s jinými tresty.
