Je velmi dobré, že pamětníci připomínají mladším ročníkům, co vše znamenala normalizace: jak se např. promítla do práce spisovatelů, redaktorů, nakladatelství. Nelze než se vším souhlasit. Jen z vlastní zkušenosti kantora na gymnáziu bych chtěla doplnit a připomenout, že likvidace knih neprobíhala jen v nakladatelstvích, knihovnách, tiskárnách. Jestliže autor píše, že finanční ztráta ze zlikvidovaných knih byla 12 178 900 Kčs, pak ztráta ze zlikvidovaných učebnic musí být zřejmě nevyčíslitelná: v průběhu roku 1967 a 1968 vyšly na tehdejší dobu vynikající učebnice české literatury - Balajkovy Dějiny české literatury a Svět literatury Felixe Vodičky - které samozřejmě stihl stejný osud. Stovky a tisíce těchto učebnic mělo jít do stoupy, ale jak jen to šlo, rozdávala jsem je studentům, aby aspoň něco bylo zachráněno. A je pravda, že normalizační katani šli hlavně po autorech, asi je ani obsah tolik nezajímal - i učebnici chemie jsme museli likvidovat, neboť autor emigroval.
Koniáš by se divil. Musíme jen věřit, že se nikdy nic podobného nebude opakovat.
- 19. září 2009 17:26