NOVÁČEK: V kleštích chaosu. Lidé ztrácejí důvěru v instituce státu |
Co se politické situace týče, nastal u nás jakýsi permanentní výjimečný stav. Na místo plánované agendy stíhá ve sněmovně jedna mimořádná schůze další. Situace menšinové vlády je den ode dne křehčí. SPD Tomia Okamury se začíná čím dál tím důrazněji chovat jako opoziční strana a odmítá být berličkami v Babišově vládě. Horší pro Babiše je odklon komunistů.
Ti byli až donedávna ochotni za nějaký ten ústupek menšinové vládě ve sněmovně svými hlasy pomoci. Blíží se volby, na dohled je v KSČM sjezd, kde se o nástupnictví po předsedovi Filipovi uchází devět (!) soudružek a soudruhů, a strana se proto musí tvářit jako radikální opozice. Filip si nechal odhlasovat online stranickou základnou, že vláda dosud nesplnila a patrně už ani nesplní některé z kruciálních požadavků komunistů a že je tudíž na čase zahájit jednání o ukončení toleranční dohody mezi KSČM a hnutím ANO.
Koaliční sestra Babišova hnutí, ČSSD, potvrdila v pátek na svém online sjezdu v čele strany Jana Hamáčka. Odhadem více než třetina delegátů sjezdu, která hlasovala pro Hamáčkova protikandidáta, Tomáše Petříčka, v té chvíli stále ještě ministra zahraničních věcí, však v diskusi vytasila drápy, shodujíc se na tom, že účast s ČSSD ve vládě s Babišem, jejímž průkopníkem byl Hamáček, straně zásadně uškodila, a že proto „s ANO už nikdy více!“. Většinová vůle sjezdu se ale zdá být taková, že ČSSD zůstane vládním partnerem hnutí ANO navzdory onomu tušenému hořkému konci.
Sólo pro prezidenta?
Jedno s druhým znamená, že kdyby se dnes hlasovalo ve sněmovně o vyslovení nedůvěry vládě, onu většinu ze všech poslanců, čili alespoň 101 hlas, by taková či onaká opozice hravě dala dohromady. Znamenalo by to pád vlády a nastalo by sólo pro pana prezidenta, který by jí mohl ponechat bez časového limitu u moci jako vládu v demisi. Mnozí si myslí, že z tušených aktivit pana prezidenta nekouká nic dobrého, takže i když opozice mrská vládu výroky o její neschopnosti, ránu z milosti jí nedá. Ostatně dosud ještě ani jedna z tušených volebních formací nezveřejnila svůj volební program a tedy nabídku občanům, proč by je měli volit.
NOVÁČEK: Ofenziva na pokračování. Prezidentovy ambice mají široký záběr |
Za těchto okolností je už jen víceméně nezřízenou touhou volání z řad Pirátů i odjinud skoncovat s neschopnou Babišovou vládou tím, že nebudeme čekat až na volby 8. a 9. října, jak je svolal pan prezident, ale že sněmovna vyvolá volby předčasné. Ústava stanoví, že Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustiti 90 dní před vypršením jejího mandátu, čili v našem případě ne později než v půli července. Parlamentní opozice by si tedy musela hodně pospíšit: Docílit svolání schůze sněmovny, která by se minimálně sto dvaceti hlasy usnesla na tom, aby ji prezident republiky rozpustil. Dodejme, že prezident republiky tak podle Ústavy učinit může, ale nemusí! V případě, že by sněmovnu rozpustil, by se volby do ní musely konat do 60 dnů, čili někdy uprostřed prázdnin. Znamenalo by to zkrácení lhůt pro podávání a ověřování kandidátních listin, placení kaucí, a také samotných volebních kampaní, což by možná přišlo vhod některým finančně méně zajištěným volebním silám, než jakou nepochybně je hnutí ANO. Pokud se nad námi covid-19 přeci jen trochu smiluje a nebudeme se dopouštět pošetilostí, že nejméně třetina občanů je v každém okamžiku na dovolené, pak nám vyjde, že výsledky předčasných voleb by byly opravdu jen těžko odhadnutelné.
Dost starostí bude i tak
Naštěstí na takové bláznovství s předčasnými volbami nedojde! Jen někteří členové ústavně právního výboru sněmovny údajně přehlédli, že novela volebního zákona má vstoupit v platnost až 1. července 2021. Jinak řečeno předčasné volby nelze uskutečnit, protože podle starého volebního zákona, vypreparovaného Ústavním soudem na třech místech, by se nedaly uskutečnit, a podle právě dohodnuté novely také ne, poněvadž by ještě nebyla v platnosti.
Prý to nebyl úmysl, poněvadž někdy před dvěma roky byla přijata vládní úprava, podle níž nové zákonné normy, pokud jenom je to trochu možné, nabývají platnosti buď 1. lednem, nebo 1. červencem dotyčného roku. V každém případě se legislativci ministerstva vnitra postarali tímto způsobem vládě o existenci až do konce jejího mandátu, pravda, nedojde-li k nějaké hromadné havárii.
NOVÁČEK: Poslední šance. Premiér Babiš klepl hřebík na hlavičku |
Dost bude starostí, které nastanou i po řádných volbách. Pan prezident nemusí akceptovat „do puntíku“ jejich výsledky a může jmenovat premiérem i někoho podle svého gusta, kdo však nebude mít šanci vytvořit většinovou vládu. To se může opakovat dvakrát. Takové vlády by ve sněmovně s odlišnou parlamentní většinou nezískaly důvěru, nicméně by mohly být každá i několik měsíců činné ve stavu demise. Až po druhém vyslovení nedůvěry vládě by nastala zásadní změna, totiž že by prezident republiky musel jmenovat premiérem a pověřit sestavením vlády toho, koho by mu odsouhlasila většina sněmovny. Panu prezidentovi končí počátkem roku 2023 druhý mandát, ale ještě se zdá být pln chuti na to, aby si v českém politickém revíru pořádně zařádil.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
