To, že někdo dobře funguje jako starosta v regionu, přece není kvalifikace pro ministra kultury. Těžko říct, proč panuje představa, že tento ministr musí být politik, vždyť kultura a umění by naopak měly být mimo politické vlivy. Zřejmě se postupuje podle bolševického hesla „místo elit dosadíme politické kádry“. A tak se na ministerstvu kultury pokaždé zjeví partajní borec, který se předtím pohyboval v naprosto odlišném prostředí, a začne se o něm tvrdit, že rozumí finančním tokům v kultuře. Rázem je z něj prvotřídní manažer a organizátor, s funkcí se zázračně dostaví i kompetence. Jenomže se rychle ukáže, že to manažování se bez odbornosti neobejde, že se pak jen vrší nesmysly a vznikají truchlivé nápady. Třeba jako spojování nekompatibilních ústavů za účelem pofiderního ušetření.
Sobotkův kamarád z prázdnin. Šmarda je opakem všeho, co chtěl Zeman |
Sociální demokraté jsou nepoučitelní, nestačily jim maléry Jandáka, Bessera, Hanákové a teď Staňka, protože i když budeme abstrahovat od jeho servilních úkonů z posledního období, byl v úřadu neviditelný a spíš z něj padaly hloupé nápady. Dalo se to ovšem čekat, protože nad jeho projevy ve veřejném prostoru stran kultury předem tuhla krev, ale přesto byl instalován. Sociální demokracie tak sklízí plody svých pomýlených postojů, a i když ani Besser či Hanáková nebyli jejich ministry, rekrutovali se z komunální politiky.
Pan Šmarda je prakticky identický kandidát. A opět jeho kurikulum i prohlášení vyvolávají trpký úsměv. Staněk smutně zazářil v médiích, když se ukázalo, že si plete základní pojmy a neví ani, s jakým rozpočtem pracuje. Nový kandidát by nejspíš dopadl stejně, pokud by na něj bez přípravy někdo vybafnul. Zatím se z něj řinou jen fráze o uklidňování situace a dohodě s důležitými hráči v resortu. Jeho představa o výběrovém řízení, do něhož půjdou odvolaní ředitelé Fajt a Soukup, je prostě směšná. Stejně jako celá tahanice o ministra kultury, v níž jde o všechno jiné než o potřeby oboru.
