PETRÁČEK: Jak klimatickou nouzi nahradí selský rozum. Lidé chápou, že bez omezení odběru vody to nejde

Je globální oteplování mýtus? Prozkoumejte vývoj v jakémkoliv městě na světě v interaktivní analýze

Ale v době, kdy z klimatu, jeho změn i chaotického chodu je jasné politikum, kdy podnebí je předmětem ideologických výkladů, kdy klima se stává až pseudonáboženským kultem, působí sucho jako problém zřetelný, racionální, nepopíraný a stále více i řešený.

Klimatičtí alarmisté bijí na poplach a přesvědčují vlády, že na rozhodné kroky v boji proti klimatickým změnám zbývá posledních pár let. Ekonom Joseph Stiglitz to přirovnává ke třetí světové válce. Šestnáctiletá Greta Thunbergová a jí inspirovaní školáci žádají co nejrychlejší – nejlépe okamžité – prosazení uhlíkové neutrality (emise CO₂ smí být jen tak vysoké, aby je pohltily přirozené procesy typu fotosyntézy rostlin).

Aktivisté prosazují okamžité zavírání uhelných elektráren, ač ty se konkrétně v Německu rozšiřují proto, že stát rozhodl odstavit bezemisní elektrárny jaderné. Kdo se pokusí aplikovat selskou logiku a říkat, že jsou-li bezprostřední hrozbou emise CO₂ neměli bychom z jaderné energetiky dělat dílo ďábla, je považován za pošetilého či zpozdilého reakcionáře.

A zde se dostáváme k suchu. Sucho – myšleno dlouhodobé sucho, které pozorujeme a jehož dopady měříme přinejmenším od roku 2013 – je součástí změn klimatu. Ale zároveň je to (třeba ve srovnání s průniky afrických veder daleko na sever v létě či arktických mrazů daleko na jih v zimě) fenomén tak zřetelný a neideologický, že ho nikdo nezpochybňuje.

Aby běžný občan pochopil, že změnu klimatu vyvolávají emise CO₂, potřebuje jistou vzdělanostní průpravu, jistou znalost matematických modelů a podobně. Aby týž občan pochopil, že dlouhodobé sucho je hrozba, se kterou nehnou ani takové srážky, jaké přinesl druhý červencový týden, nepotřebuje ani vlastní znalost matematických modelů, ani víru v jejich vědeckou interpretaci. Stačí mu selský rozum, selská logika a pohled na klesající hladinu vody ve vlastní studni. V tomto smyslu je sucho – provokativně řečeno – požehnané.

Že selský rozum opravdu dokáže fungovat, dokládají postřehy z českých a moravských obcí (včetně citací starostů) v reportáži v dnešních LN. Pokud v Jiříkově na Šluknovsku musí místní lidé chodit pro vodu s kbelíky k cisterně i v zimě, která přinesla slušné srážky, něco je skutečně v průšvihu.

Teploty na přelomu července a srpna přesáhnou 30 stupňů. Srážky budou podprůměrné

Aby vám to došlo, nepotřebujete matematický model ani přednášku proslulého klimatologa. A takhle ohrožených obcí je u nás 16 procent, jinými slovy každá šestá.

Je-li problém sucha takto hmatatelný, takto územně rozšířený a stačí-li k nazření jeho vážnosti selský rozum, není ani třeba vyhlašovat módní stavy klimatické nouze. Místo nich přicházejí obce s vlastními počiny. Ilustruje to Petr Blahák, starosta jihomoravských Vohančic. Právě tam vydali omezující vyhlášku a zároveň instalovali digitální vodoměry umožňující sledovat odběry vody online. A místní zprvu skuhrali, ale pak pochopili, že kdo chce vody více, musí si její dovoz sám zaplatit. To není výsledek ideologické masáže. To je výsledek aplikace selského rozumu.