Tak rozsáhlý záměr vzhledem k legislativním procesům a finančním nákladům na realizaci není v uvedeném časovém horizontu absolutně reálný.
Pokud by měl být v této podobě násilně protlačen (zřejmě vzhledem k jakýmsi volebním závazkům), bude znamenat velmi vážné problémy pro státní správu a obzvláště pro obce a jejich občany. Největší dopad pak pro obce II. typu. Pro menší obce se mnoho nezmění – tedy pardon, jen to že budou jezdit dále za někým, kdo o jejich problému neví nic a pro ORP se také moc nezmění – tedy pokud nepočítám to, že na jakékoliv vyřízení budou občané čekat mnohem déle, protože tato tzv. odloučená, či územní pracoviště nebudou stíhat i kdyby trakaře padaly.
Tento záměr se zaštiťuje zkrácením praktických lhůt pro vyřizování povolování staveb – toto je jen laciné mediální zdůvodnění a „mediální masáž veřejnosti“, výsledek bude přesně opačný.
S některými body Věcného záměru a z nich vycházejících potřeb určitých změn je třeba však souhlasit.
Alarmující jsou především dva základní argumenty Věcného záměru: Za prvé tvrzení (nebo spíše představa, naprosto nepodložená argumenty), že tím, že se odeberou městským úřadům stavební úřady a vytvoří se centrální úřad, zrychlíte stavební řízení. A za druhé urážející tvrzení o tom, že se vlastně na stavebních úřadech (obzvláště na dvojkových obcích) pracuje zřejmě nepoctivě, že jsou prošpikovány korupčním prostředím, že systémová podjatost je zde na denním pořádku, že je to ukázka neprofesionality, neodbornosti a že starosta manipuluje se stavebním úřadem – toto jsou slova z Věcného záměru.
Dále uvádím několik podnětů přímo z „terénu“. Nejedná se jen o ojedinělý a omezený názor jednoho starosty, jedná se o výsledek obsáhlé komunikace mezi starosty a představiteli obcí napříč republikou.
Přesun současných pracovníků SÚ na „územní pracoviště v ORP a kraji“ je totální nesmysl. Tito zkušení lidé tam většinou nepůjdou. Dostanou spoustu dalších nabídek v místě, a když ne, tak my jako úřad si je rozhodně nenecháme odejít – s jejich zkušenostmi nebudeme mít problém si je zaměstnat na jiném odboru – za stejné peníze! Myslíte, že půjdou jinam? Při současném nedostatku kvalifikovaných sil nebude možné naplnit nové úřady a výsledkem bude ochromení chodu a prodloužení práce nového „superúřadu a jeho územních pracovišť“. To by sice obcím pak mohlo být jedno (když to bude záležitost státu), ale kam si asi budou chodit stěžovat lidé? – na vládu a na ministerstvo asi ne, že?
Pracoviště nových úřadů
Ve spoustě měst vůbec netuší, kam by se nový státní úřad chtěl usadit. Stát tam žádné budovy nemá, města potřebují sama prostory pro svou činnost (i některé úřady práce v současnosti bojují s umístěním…)
Zkrácení řízení a lhůt
To může přinést pouze zjednodušení souvisejících zákonů a hlavně jejich redukce. Zde to opravdu neovlivní SÚ, ale poslanci, ministerstva, vláda… Začněte tedy u sebe a až poté šlapejte na krk těm chudákům mezi prostým lidem.
V našem regionu vydáváme stavební povolení po splnění zákonných požadavků v zákonných lhůtách 30 případně 60 dní. A právě ty zákonné požadavky vůbec neovlivňují SÚ, ale někdo úplně jinde a výše…
SÚ nebrzdí proces, brzdí ho neúplné žádosti, přehršel dotčených orgánů, nekvalitní práce projektantů atd. Brzdí ho jakási „ochrana práv účastníků“, která umožňuje neřešitelné obstrukce v řízení. Jakmile toto nastane, řízení se přerušuje a vše se doplňuje. Jenže žádost stále leží na SÚ a fyzický čas běží… Je to chyba SÚ? Ne! Pokud má SÚ vstupní podklady v pořádku, nic mu nebrání nakládat se žádostí v klasických správních lhůtách.
Kompetence úřadů k jednotlivým stavebním záměrům
Zde na straně č. 36 Věcný záměr vyloženě lže, když uvádí: „...V důsledku rostoucích nároků pak především menší stavební úřady z objektivních důvodů nemohou všechno samy reálně pojmout a ve svém rozhodování reflektovat. Jejich agenda není a zpravidla ani nemůže být dostatečně pestrá a rozsáhlá. Pokud má takovýto malý stavební úřad umisťovat relativně specifickou stavbu (např. stavba dálnice), popsaný problém může eskalovat, jestliže o obdobné stavbě nikdy v minulosti nerozhodoval…“
Ví se na ministerstvu proí místní rozvoj, že SÚ dvojkové obce o dálnici vůbec nerozhoduje? Územko na dálnici dělá ORP (je zde provedena EIA). Ani stavební povolení se netýká tohoto SÚ – není to příslušný úřad, tudíž nevydává souhlas (to dělá ministerstvo). Takže: věcný záměr říká, že přenese záměry a hlavně složité záměry do jednoho místa – to se ovšem již děje! Složité stavby vyžadující komplikované posuzování (obsahují EIA), jsou již novelami přesunuty do ORP a do SÚ ministerstev. Fungují i společná územní a stavební řízení. Takže řada věcí, které věcný záměr uvádí jako novinku a velký objev cože to vlastně ta rekodifikace přinese, již dávno běží, jen se to musí dotáhnout k dokonalosti – toho se tedy rozhodně nedocílí zrušením malých stavebních úřadů!
Elektronizace
Dobrá myšlenka, ale… Jaké budou monitory, aby byly čitelné výkresy? Jaké budou programy, aby byly čitelné podélné řezy? Jak dlouho bude možno archivovat elektronickou PD v čitelné podobě? Kdo vyplní dokumenty za stavebníka – důchodce? Kdo donutí konzervativní projektanty pracovat v tomto digitálním prostředí? Kdo dostane internet tam, kde není (a kde ještě dlouho nebude)?
Nemožnost dodatečného povolování staveb
Co soulad s ÚPD? To se bude muset předělat Územní plán? I takové případy jsou. Je nutné zachovat dodatečné povolení stavby tam, kde je v ÚP – ano, třeba předepsat mnohonásobek správního poplatku…
Na malých obcích je spousta „chlívků“, hospodářských staveb atd., jejichž řešení nebylo v původních úpravách a řízeních řešeno a vlastníky jsou například dědicové, noví majitelé…, kteří bojují se stavebními úřady dodnes. Stavby zde stojí desítky let a během 30 dnů je vymažeme?
Argument, že SÚ nechtějí nařizovat odstranění stavby kvůli nákladům, slouží pouze k manipulaci veřejnosti. V naprosté většině se pracuje s drobnými stavbami, kde jsou náklady nízké. Problém v odstraňování staveb je někde jinde – je to extrémně náročný a právně nejistý legislativní proces. A to tedy opravdu není problém obce a jejího stavebního úřadu.
Fikce souhlasu
Je skutečně jenom fikce. (bezesporu je to však pokroková myšlenka, a kdyby se podařilo zrealizovat – bylo by to super!). Nelze tak obejít základní ústavní právo a to právo vlastnické. Významná část účastníků řízení jsou soukromé firmy, které dodávají vodu, plyn elektřinu, datové služby atd. Přece v případě, že se nevyjádřil provozovatel plynovodu, není možné počítat s fikcí souhlasu. Co když tam ten plyn nebude, nebo nebude mít náležitý tlak. To jako stavebník půjde a vezme konec plynové trubky a připojí se na stávající plynovod bez souhlasu majitele, který se nestihl nebo opomněl vyjádřit?
Jednodušší než fikce, je rapidně snížit počet závazných stanovisek.
Odebrání stavebních úřadů na dvojkových obcích
Naprostá většina lidí z terénu, z praxe podložené zkušenostmi na to odpoví jediné: optimisté řeknou, že se nic nezmění, realisté, že dojde ke zpomalení stavebních řízení.
Kam spějí tyto kroky? Centralizace jako projev potlačení demokracie! Není náhodou decentralizace třeba zrovna stavebních úřadů (byla provedena někdy v roce 1990) projevem demokracie? Ještě, že byla tehdy provedena!
Navrhovaná centralizace je projevem autoritativních a diktátorských režimů. Jinak řečeno, je zde patrná snaha o odebrání samostatného rozhodování obcí – zavání to snahou vytvořit z nás „poslušné národní výbory“! (připomínám průzkumy veřejného mínění o oblíbenosti institucí – kolik procent mají obce a kolik mají vládní úřady a ostatní neomylná moc tohoto státu?).
Změny v soudním přezkumu
Téměř se vším v této kapitole lze souhlasit a rozhodně by to přispělo k urychlení procesů (nejen ve stavebnictví). Ale toto prosadit do českého práva a do české justice je téměř nadlidský úkol, ne-li nemožný! Judikatura prostě na tento záměr není připravená.
Stavební právo na ministerstvech
Cituji ze záměru: „Jen ústřední úroveň státní správy na úseku stavebního práva se přitom dnes atomizuje do devíti ministerstev, …“
Ano, tak prosím začněte s institucionálními změnami u sebe – nikde v záměru jsem nezaznamenal, jaké korupční prostředí a podjatost kvete zde! A přitom všichni vědí, že právě zde je velká díra na peníze a korumpovatelnost. Až nám dáte příklad dobré praxe institucionálních změn na této úrovni, pak bychom se mohli bavit o rušení našich úřadů.
Obecně lze říci, že všechny myšlenky k urychlení stavebního procesu jsou dobré, i když silně idealistické. A až budou všechny tyto procesy (kromě zrušení SÚ) a vytyčené úkoly zrealizovány a odzkoušeny, pak se bavme o tom, že budeme rušit nebo přesouvat SÚ – až jako poslední krok! Ty totiž jsou jediné, které v současném systému fungují! Je třeba začít tam, kde to nefunguje – a to určitě není v oblasti institucionálních změn na malých SÚ!
Neodbornost a neprofesionalita SÚ
„Reforma celého systému by měla přispět kromě jiného také ke zvýšení odborné úrovně, profesionality a nestrannosti rozhodování.“
„ faktická personální a kompetenční „slabost“ stavebních úřadů, které postrádají dostatečnou odbornou i materiální vybavenost a jsou závislé na mnohdy rozporných závazných stanoviscích“
Napíšu k tomu jediné: myslím, že někteří (většina) ministerští úředníci by si o profesionalitě a odbornosti našich pracovníků mohli nechat akorát tak zdát…
„V neposlední řadě je také třeba upozornit na korupční hrozby, které z této konstrukce plynou.“ Odhaduji, že asi tak pro 90 % pracovníků na SÚ je toto těžká urážka, která nemá sebemenší argumentaci a je to typ pořekadla „zloděj křičí – chyťte zloděje“. Dokasžte toto tvrzení!
„…změna přinese eliminaci problému systémové podjatosti, eliminaci nákladů výkonu státní správy, zvýšení odborné úrovně, profesionality a nestrannosti správního rozhodování, omezení prostředí pro korupci a klientelismus ve veřejné správě…“
Tak toto je přesně výčet toho, co se zhorší – veškerá řízení budou díky anonymitě propojena s různými lobby, podporovaná korumpovatelností, vše bude mnohem dražší, protože si obce nebudou hlídat náklady (stát to tedy rozhodně nezvládne), nehledě na to, že pořizovací náklady celého systému se nevrátí ani za dvacet let, odborná úroveň se sníží, protože bude mnohonásobně větší nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což má nutnou spojitost s předpokládanou a idealisticky naplánovanou profesionalitou. Tvrzení, že dojde k omezení prostředí pro korupci? Nerozumím – bude to přesně naopak…
Navíc jaké jsou argumenty a hlavně důkazy pro výše uvedené tvrzení věcného záměru?
Nedostatečná odborná úroveň výkonu agend
Cituji: „…analýzou údajů o práci stavebních úřadů byla odhalena relativně vysoká míra úspěšně uplatněných opravných prostředků. Ta pro rok 2017 dosáhla 43%...“
To je zcela mystifikační tvrzení – drtivá většina těchto „úspěšných opravných prostředků“ pochází totiž z úřadů na ORP – ověřte si to prosím…. Zde tedy opravdu nechápu logiku – to, co se nedaří, zachovám (viz územní pracoviště v ORP) a to, co funguje téměř bez problémů, zruším (např SÚ II. typu). Mně to tedy logické nepřipadá.
Starostové ovlivňují stavební řízení
„Zásahy samospráv a z části reálný, z části zneužívaný problém systémové podjatosti celých stavebních úřadů v rámci ÚSC“
Ano, ovlivňují. Jednak jsou obce účastníky stavebního řízení a jednak co by nadřízení městských úřadů odpovědní občanům, kteří jsou klienty stavební úřadů, aby pracovali spravedlivě a dostatečně rychle.
Právě přesunem agend na pověřené úřady se situace silně zlepšila a zrychlila. Proč? - protože starosta je pod bezprostředním tlakem občanů- voličů a nemůže, si dovolit ztrátu důvěry. Kdyby naše město provozovalo místní poštu nemohli bychom si dovolit tam mít takové fronty, jako tam jsou dnes. Podívejte se, jaké jsou fronty u praktických lékařů. Stát jak vidět není schopen tuto věc řešit a stejně to dopadne s centrálním stavebním úřadem. Existence asi stovek stavebních úřadů je garantem, že v drtivé většině se pracuje svižně pod tlakem samosprávy. Ano, jistě jsou výjimečně místa, kde starosta není přínosem pro nestrannost státní správy. Ale pokud, se takový nedobrý člověk dostane do vedení centrálního stavebního úřadu, státně úřednickou definitivou, je obtížné se ho zbavit a nadělá škodu v celé zemi neskonalých rozměrů.
Celým státem jasně zní, že většina úředníků stavebních úřadů se nesetkala s významným ovlivňováním práce SÚ politiky města. Starostové si jsou moc dobře vědomi fundovanosti, samostatnosti a odpovědnosti SÚ, jejichž pracovníci mají odbornou způsobilost, do které si nedovolí vstupovat. Mají za sebou nespočet školení (které za stát platí obec), mají nad sebou legislativu… Ví toto MMR?, dělalo si průzkum?, ví co se vlastně v terénu děje?
Systémová podjatost
„…je nutné znovu upozornit na obecný problém, který způsobuje průtahy a vytváří významné komplikace pro českou stavební praxi: systémovou podjatost. Státní správu na úseku stavebního práva vykonávají v přenesené působnosti převážně orgány územní samosprávy. V mnoha případech mohou kolidovat zájmy samospráv prosazované v samostatné působnosti a veřejné zájmy chráněné v přenesené působnosti. Z těchto střetů zájmů plyne riziko systémové podjatosti…“
Chci jen podotknouti, že zájem samosprávy odráží zájem občanů obce (zákon o obcích).
Tento pojem („systémová podjatost“) se v záměru objevuje tolikrát, že se snad na obcích začneme stydět, že vůbec žijeme! Nezaznamenal jsem konkrétní argumenty, příklady nebo výzkum, který by toto lživé tvrzení dokazoval. Má je předkladatel věcného záměru k dispozici? Není uvedeno v jakých záměrech se s.p. objevuje, neuvádí se počet řízení napadených pro s.p., neuvádí se, kdo řízení pro s.p. napadá…
Tento pojem nabádá k tomu, že úředník obce vědomě porušuje zákon, příp. vybočuje ze stanovených předpisů proto, že je placen subjektem, o jehož záměru rozhoduje. Kolik tedy máme odsouzených (nebo souzených) úředníků? V příslušném odůvodnění v záměru to nevidím.
Každopádně úředník je vázán postupem v souladu se zákonem a tento závazek je ošetřen hmotně právní odpovědností (i trestní).
Ostatní doporučení (náměty):
Ano, rekodifikujte:
Podklady žádostí (je k diskusi jejich nutný rozsah).
Dotčené orgány (to je hlavní brzda povolovacích procesů! Je jich mnoho, jejich příslušnost je roztříštěna – stavebníci, projektanti a často ani SÚ sami nevědí, který dotčený orgán se má vyjádřit. Příslušnost se mění podle obsahu záměru a jeho parametrů. Často dotčený orgán odkazuje na potřebu dalších stanovisek, které odhalí až sám SÚ, což přináší další prodloužení díky doplňování. Dotčené orgány se chovají mocensky, nerespektují zjednodušující postupy a vyžadují díky svým podmínkám projednání záměru v řízení.)
Účastníky řízení a odvolací řízení (do délky povolovacích procesů zasahuje rozsah ochrany práv účastníků a dotčených osob. Bohužel míra ochrany se neúměrně zvyšuje a umožňuje v řízeních uplatňovat důsledky sousedských sporů, politických konfliktů, či uražené ješitnosti.)
Archivace dokumentů. Nyní nutné archivovat i po odstranění stavby. Velký objem dat vzniká i na cestě tvorby dokumentace. Nebylo by vhodné zachovat pouze poslední použitou dokumentaci?
Provést novelu o správních poplatcích. Řada úkonů dle SZ nemá v zák. o spr. popl. položku. Další zajímavostí je, že je stejný poplatek např. u hospodářské stavby u domu a umístění například továrny – v obou případech 20 tis. Každopádně správní poplatek není pro obec nevýznamný. Oddělení SÚ od obce bude dírou do jejího rozpočtu – počítá s tím RIA?.
Další příklad – doručování do vlastních rukou (více účastníků – např. liniové stavby) – poplatek nepokryje ani náklady na poštovné.
Závazné stanovisko– myšlenka, že stavební úřad obstará ZS k záměru je možná dobrá, ale jen pokud bude ZS kladné. Kdo upraví PD, pokud bude ZS negativní nebo vyžadující úpravu PD?
V dnešní době je největší problémem při přípravě staveb nedostatek projektantů a vysoké kvalifikační požadavky na projektanty. Zde bychom měli okamžitě udělat rozlišení na jednoduší a náročnější stavby
Pokud by stát dokázal vytvořit dostatek projektantů, zkrátili bychom proces stavebního procesu několikanásobně. Stavební řízení totiž začíná na stavebním úřadě až tehdy kdy je předložena bezchybná stavební dokumentace a vyjádření orgánů státní správy, správců sítí a dalších účastníků řízení, majitelů dotčených nemovitostí.
Po projektantech máme další problém s vyjádřeními orgánů státní správy. Např. velmi obtížně se získává souhlas hasičského sboru, někteří stavebníci si stěžují na hygienickou stanici, památkáře atd. atd.
Velké plus záměru je to, že zamýšlí uložit odvolacímu orgánu, aby on rozhodl a věc nevracel!
Názor z praxe
Dovolím si citovat vedoucí dvojkového stavebního úřadu nad Věcným záměrem stavebního zákona (její jméno je autorovi známo, přála si ale zůstat v anonymitě):
„Náš SÚ II. stupně má velmi dobré výsledky v odvolacích řízeních. Za poslední roky nám Krajský úřad všechny rozhodnutí potvrdil. Poslední kontrola KÚ chválila naše rozhodnutí s tím, že by je posílala jako vzor ostatním úřadům – i těm vyššího stupně. Stavebním úřadům III. stupně (ORP) kraj často ruší rozhodnutí. Vzhledem k naší práci máme minimum odvolání. Přičítám to právě znalosti místních poměrů, tomu, že známe lidi v obci, jejich chování, prostředí, víme jak s kým jednat. Občané znají nás, a proto nám více důvěřují než cizím.
To tedy to „snížení korupčního potenciálu díky obecně vyšší profesionalizaci úředníků“ znamená, jako že se zde nechávám neustále korumpovat a beru úplatky? To znamená, že jsem neprofesionální a že svou práci neumím? Vždyť mne tu každý zná a vidí mi až do talíře. Copak bych si mohla dovolit nějaké korupční jednání? Vždyť mi volají z ORP pro rady, dokonce jsme několikrát posílali naše rozhodnutí do Prahy na jejich žádost. Co je to za nesmysl, že na ORP mají znalost místních poměrů? Vždyť tam jsou rádi, že znají okolní ulici, kudy jdou do práce.
Vím, elektronizace je potřebná, ale… Projekty bývají velkého formátu. V počítači budu muset stále překlikávat, abych se dopátrala všech souvislostí ve výkresu, špatně se v tom bude orientovat. Když píšu rozhodnutí, mám před sebou dokumentaci a opisuji z ní potřebné informace. To abych měla potom dvě obrazovky, abych nemusela stále překlikávat sem a tam. Je to velmi nepraktické a náročné na oči.
A co budu nosit na stavbu? Podle čeho budu kontrolovat, jestli se staví podle PD? Počítač? Budu ho tahat po žebříku, na komíny atd?
Navíc stavebníci jsou lidé rozličného věku, majetkových poměrů… Nejsou to pouze občané, vlastnící automobil, ovládající PC, orientující se v legislativě… Pro spoustu lidí bude vždy velmi složité dostávat se do vzdálenějších míst a měst (dopravní spoje neustále ubývají a problém je dostat se i k lékaři). Pro spoustu z nich bude ještě dlouho v této republice činit problémy elektronické podání.“
Tolik tedy citace, kterou jsem zde musel interpretovat doslova.
A znovu se ptám – ví MMR kolik lidí urazilo svým neustálým opakováním slov korupce, podjatost, neprofesionalita, neodbornost a podobně ve spojitosti s nutností zrušit tedy ty hrozné úřady?
Závěrem
Stávající systém obecných stavebních úřadů I., II. a III. typu je zcela správný. Pokrývá plně potřeby územních členění. Personálně je lehce poddimenzovaný. Hlavně tento systém zajišťuje potřebnou dostupnost veřejnosti, jak vzdáleností ze všech míst správního území, tak znalostí místních poměrů.
Zcela zásadní je otázka „co bude splnění věcného záměru stát“? Finančně, materiálně, organizačně, legislativně atd…
- náklady na zajištění budov pro oddělené SÚ (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- náklady na zajištění logistiky (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- výpočetní technika, její správa + software (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- vozový park (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- správa personální a mzdové agendy (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- digitalizace
- smluvní a právní servis (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- zajištění odborného personálu (nyní zajišťují obce, většinou ze svého)
- mzdy zaměstnancům takové, jako jim dávaly obce (ze svého)
- veřejná správa ještě dále od občanů (kdo bude lidem platit to dojíždění?)
- degradace obce, kde se zruší SÚ (pro některé obce likvidační)
- a další…
Předložený záměr je dalším přispěním k vylidňování menších měst, která ztrácejí morální, věcnou a finanční schopnost se účelně starat o své občany!
Provádění pokusů je pro vědecké pochopení světa nezbytné, ale ne provádění hazardních pokusů na celém státě, na celém národě a na prostých občanech. Úspěšná věc se aplikuje, až po úspěšném pokusném provozu. Je třeba vytvořit zkušební ověřovací model tohoto hazardu a teprve po nezpochybnitelném úspěšném vyhodnocení to aplikovat na celý stát.
Toto stanovisko autor předal ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové
ZDENĚK PIŠTORA, starosta Postoloprt, Občané pro město a venkov - nezávislí
