Británie chce podle premiérky Theresy Mayové zahájit proces vystoupení z EU letos v březnu. Následovat budou dva roky jednání, během nichž se vytvoří nové vztahy s EU.
Podle Chovance by si měla Británie uvědomit, že tam pracuje mnoho občanů ze zemí EU včetně Česka, kteří by měli co nejdřív získat informace a pravidla, jak to bude po vystoupení země z unijních struktur fungovat. Česko by podle Chovance mělo v tomto směru vyvinout samostatnou iniciativu a nečekat na zbytek Evropy. „To bychom se také dočkat nemuseli, nebo by to bylo za dlouho,“ podotkl Chovanec.
Podle ministra zatím není jasné, jestli nakonec bude dohoda s Británií společná nebo samostatná. „My teď musíme hájit zájmy českých občanů,“ řekl Chovanec. Ministr doufá, že nehrozí zavedení vízové povinnosti. „Británie si nemůže myslet, že pokud omezí vstup Evropanům, že to naopak nebude stejné,“ uvedl Chovanec.
Další přesídlování uprchlíků nejspíš nebude
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nepředpokládá, že by česká vláda v letošním roce obnovila program přesídlování křesťanských uprchlíků z Iráku. Zastaven byl v loňském roce poté, co část uprchlíků odešla do Německa.
Ministr to v neděli uvedl v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce, kde také opět odmítl kvóty pro přerozdělování migrantů.
Přesídlovací program začal loni v lednu, kdy přijeli první uprchlíci. Do země jich dorazilo 89. Vláda program zrušila o čtyři měsíce později kvůli tomu, že část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země. „Nevidím k tomu žádný důvod, část těch lidí je zpátky doma, část je v Německu a dodneška se s německými orgány přetahujeme o to, jestli nám je vrátí nebo nevrátí. Část zůstala a integruje se. Nemyslím si, že je potřeba v tom projektu pokračovat,“ uvedl Chovanec.
  |
Ministr opět odmítl kvóty, na základě kterých by Česko mělo do konce letošního roku přijmout 2691 lidí ze středomořských zemí, které nejvíc zasáhla migrační krize. Země se nejprve v rámci přerozdělovacích kvót dobrovolně zapojila do relokačního programu se závazkem přijmout 1100 uprchlíků z Itálie a Řecka. Později bylo při jednáních uvnitř EU schváleno rozšíření o dalších 1591 uprchlíků, přestože Česko a několik dalších zemí tehdy hlasovalo proti rozšíření původních kvót.
„Nikdy kvóty nepřijmeme a nikdy se v tomto systému nebudeme pohybovat,“ řekl Chovanec. Zkritizoval také současné maltské předsednictví EU, které pravděpodobně otázku kvót vrátí zpět do hry. Podle ministra paradoxně v této zemi již systém kvót selhal při migrační krizi v roce 2009. „Je to naprostá utopie,“ řekl Chovanec.
Přerozdělovací kvóty se týkají krizového rozdělení 160 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Podle Chovance kvóty z evropských zemí plní jen Německo a Švédsko, zatím podle něj bylo přerozděleno jen něco málo přes šest procent z plánovaného počtu uprchlíků.
V Česku je na základě kvót podle dřívějších údajů vnitra 12 uprchlíků. Další pokusy o případné přesídlení migrantů podle Chovance selhaly, protože nestrpí bezpečnostní prověrky. „Nevytrvají do jejího konce, někde se rozplynou a zmizí. V každém případě sem nepustíme nikoho, koho neprověříme,“ zdůraznil Chovanec.
