31. srpna 2018 6:00, aktualizováno  17:25 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Střídání letního a zimního bude zrušeno, řekl Juncker. Změnu si přálo přes 80 % Evropanů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 158Diskuse
Čas (ilustrační snímek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čas (ilustrační snímek). | foto: Justyna Fedec, Zdeněk Sodoma

Praha/Brusel Evropská komise (EK) schválí návrh na zrušení každoročního pravidelného přechodu na letní čas. V německé veřejnoprávní televizi ZDF to v pátek řekl předseda EK Jean-Claude Juncker. Vybízejí k tomu zatím neoficiální výsledky obřího internetového hlasování, které skončilo před několika dny. Přes 80 procent respondentů si přeje změnu.

Předseda komise Jean-Claude Juncker v německé veřejnoprávní televizi ZDF uvedl, že návrh na zrušení letního času EK schválí ještě v pátek. Podle Alexandera Wintersteina, mluvčího EK, komise nyní vedla o věci politickou rozpravu s tím, že na základě konzultace skutečně navrhne konec povinného posunu času dvakrát do roka. „O detailech zatím není možné hovořit,“ poznamenal.

Naznačil ale, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoliv. „Určení standardního času je - a vždy bylo - v pravomoci členské země,“ řekl Winterstein. Připomněl, že už nyní v EU existují tři různá časová pásma.

Mluvčí upozornil, že 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských zemí unie je vůbec největší účastí občanů v historii podobných celoevropských konzultací. Dotazování skončilo přibližně před dvěma týdny, komise zatím publikaci konečných výsledků teprve připravuje.

„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64.000 lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k velikosti populace jsou ale počty respondentů nízké, v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta.

Nyní je praxe taková, že ve všech eurounijních státech se poslední březnový víkend posouvají hodinky o 60 minut dopředu a na konci října zase zpět. Posun času závazně sjednocují od roku 1998 směrnice Evropského parlamentu a Rady. Některé země ovšem zavedly tzv. letní čas již mnohem dříve, například v Česku (Československu) platí od roku 1979.

Dění, jehož výsledkem má být konec posouvání času, rozhýbala letos v únoru skupina 80 europoslanců. Reagovali na řadu dřívějších petic a žádostí různých spolků i občanských sdružení. Výsledkem byla internetová anketa, v níž mohli od 4. července do 16. srpna hlasovat občané všech unijních států. Zájem byl ohromný – zúčastnilo se 4,6 milionu lidí – a výsledky, které unikly do médií, jsou přesvědčivé: více než 80 procent účastníků by preferovalo zachování jediného času během celého roku.

Výsledkem by podle hlasujících mělo být celoroční zavedení letního času. To je překvapivý rezultát, zatímní snahy odpůrců střídání času směřovaly naopak k trvalému zavedení času zimního.

„Trvalý letní čas“ by znamenal, že oproti běžnému pásmovému času (který se řídí středním poledníkem, v případě středoevropského času jde o 15. poledník východní délky) by hodinky zůstaly posunuty trvale o hodinu napřed.

Zrušení střídání časů by nemělo vliv na zdraví, říkají odborníci

Podle biochemičky, fyzioložky a bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové mají změny času na lidi spíše krátkodobý dopad. "Krátce poté, co se změní středoevropský čas na letní, mohou lidé spát kratší dobu, mohou být unavenější, může být větší úrazovost. Asi to nebude trvat déle než týden. Někteří lidé ale tvrdí, že jim to trvá daleko delší dobu. V tomto smyslu případná změna bude mít příznivý vliv na zdraví těch, kterým to skutečně vadí," řekla.

Podle Illnerové si ale případné změny lidé spíše osvojí podle toho, co jim osobně vyhovuje. Někteří prý budou rádi, protože jim přechod na letní čas zvláště na jaře vadí, jiní budou naopak smutní, protože budou mít kratší odpoledne a v létě stráví méně času na sluníčku. "Když se vrátíme ke starým poměrům, nikomu se nic nebude plést. Kdo bude chtít, v létě si stejně přivstane, protože ho sluníčko dřív vytáhne z postele," dodala.

Tomáš Kalinčík z pražské Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd také nevidí ve změnách času výrazný účinek. "Zrušení letního času nebude mít na zdraví lidí žádný dopad. Každopádně, je to vítaný praktický krok. Dalším pak je zavádění času univerzálního a zrušení časových pásem," uvedl.

  • 158Diskuse




Najdete na Lidovky.cz