On-line o češtině

Markéta Pravdová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

V pondělí začíná unikátní kurz Lidových novin pro všechny, kteří chtějí psát správně česky. Nabídli jsme vám speciální on-line rozhovor s vedoucí oddělení jazykové kultury a jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, která se na třiceti lekcích češtiny bude podílet. Markéty Pravdové jste se ptali 5.11. od 9:00 do 15:00.

položených otázek: 175 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (4.11.2007 18:47) Honza Dědek
Dobry den, z ceho vychazi ona citlivost Cechu na cestinu? Proc je pro kazdeho clovek, ktery pravopis neumi, hlupak? Mam srovnani treba s Britanii, kde to tak vubec nefunguje. Nevychazi to jeste z dob socialismu, kdy se v podstate nic jineho nez cestina nemohlo obstojne ucit?
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:03)
Dobrý den, pane Dědku, máte pravdu v tom, že někdy bývá znalost pravopisu přeceňována na úkor jiných jazykových rovin. Kultura jazyka netkví pouze ve znalostech pravopisu, ale spočívá především v tom, jak umíme jazyk používat, zda např. dokážeme formulovat své myšlenky do slov a přizpůsobit celkový styl jazykového projevu dané situaci. Bylo by mylné se domnívat, že k ovládnutí jazyka stačí pouze zvládnutí pravopisných zásad. Přeceňování pravopisu však není záležitost až socialismu. Na zbytečné přeceňování pravopisu se upozorňovalo už za první republiky (např. v časopise Naše řeč).
OTÁZKA (2.11.2007 10:02) Jan Kozel
Dobrý den, zajímal by mne váš názor na současnou úroveň češtiny v médiích, kde se cizí příjmení bohužel čím dál častěji neskloňují a nepřivlastňují a kam se dere čím dál víc anglicismů. Je vůbec možné lidem vysvětlit, aby tímhle češtinu neznásilňovali nebo je to předem prohraný boj? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:07)
Myslím si, že většina renomovaných deníků cizí příjmení nepřestala skloňovat a skloňují je většinou správně. To, že se občas vyskytují jména nesprávně vyskloňovaná, je patrně dáno tím, že si pisatelé neuvědomují, že pro zařazení ke skloňovacímu typu je především rozhodující vyslovovaná podoba. Všechny anglicismy nelze odsuzovat. Většinou se prosadí ty, pro které čeština nemá jednoslovný výraz. Pravda však je, že některé jsou zbytečné. Pokud se však prosadí, je boj proti nim zbytečný jako boj s větrnými mlýny.
OTÁZKA (1.11.2007 18:52) ola
Připadá vám normální, že poslanci, senátoři a soudci od slovesa rušit zavedli tvar "zrušuje se"? Např. "zákon se zrušuje"... Proč proboha nezakročíte?! Dítě ve škole za takový patvar by přece dostalo sníženou známku!
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:11)
Nejde o novinku posledních let. Sloveso "zrušovat" najdeme už v Jungmannově Slovníku česko-německém (1835-1839) a také v Příručním slovníku jazyka českého a ve Slovníku spisovného jazyka českého. Slovníky sice hodnotí toto sloveso jako řidší, z jazykového hlediska však není utvořeno chybně a není důvod, proč bychom ho měli v administrativním stylu, odborných textech právní povahy, smlouvách či v legislativě odmítat.
OTÁZKA (1.11.2007 19:00) Luděk Drobný
Dobrý den paní Pravdová, zajímal by mě přístup ke slovu typ/tip. Má se kandidát vytypovat (určit podle míry splnění určitého typového zadání, typových požadavků), nebo vytipovat, tedy vybrat podle nějakého tipovacího kritéria (tipnul bych si, že tipovat je správně). Vídávám oba přístupy. Vytipujete i správného uchazeče? Děkuji za vaši odpověď či váš názor.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:13)
Pane Drobný, ačkoli tato otázka může být námětem pro dlouhou debatu, vhodného kandidáta vybíráme patrně spíše jako "typ" člověka, ne náhodně. Pro tento výklad svědčí i skutečnost, že "typ" kandidáta je specifikován už tím, že jsou na něj kladeny jisté požadavky, které jistý "typ" (tedy skupina daná stejnými rysy, ne náhodně vybraný jedinec) lidí může potenciálně splňovat.
OTÁZKA (2.11.2007 8:55) Dana
Dobrý den. Zajímalo by mne, jestli u ženského jména používat jednatel společnosti nebo jednatelka společnosti. V Obchodním rejstříku se vždy zapisuje jedatel nikoliv jednatelka. Dana
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:17)
V obecné rovině je pro označení profese obvyklé volit mužský rod; nepovažujeme za nutné uvádět přechýlenou podobu (např. v čele společnosti stojí ředitel, toto spadá do kompetence ministra zahraničí atd.). Ve spojení s konkrétním jménem (např. v oslovování, na vizitkách, na jmenovkách na dveřích, na osobním razítku atd.) pak doporučujeme užít podoby přechýlené.
OTÁZKA (1.11.2007 19:18) Jiří Hlaváček
Promiňte, je správně výraz videoupoutávka, která propaguje tento kurz? Připomíná mi perly typu vodouředitelný. Ale třeba jsem moc velký konzervativec. Děkuji.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:24)
Pane Hlaváčku, latinský výraz video se v dnešní češtině vyskytuje jako první část složených slov již poměrně běžně, např. videokonference, videokamera, videoklip, videopřehrávač, videohra a také videoupoutávka.
OTÁZKA (4.11.2007 19:26) Martina
Dobrý den, jste pro přechylování cizích ženských jmen? Steffi GrafOVÁ nebo jen Graf apod... Děkuji a hezký den. Martina
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:33)
Přechylování příjmení je pro češtinu zcela přirozené, a navíc i nezbytná součást jejího gramatického systému, protože různé gramatické významy slov čeština vyjadřuje pomocí koncovek. Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat a nepoznáme z něj rod pojmenované osoby. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nepřirozeným větám typu "obraťte se na p. Fischera nebo pí Fischer" či významovým nejasnostem (např. z věty "Graf porazila Seleš" nepoznáme, kdo koho porazil). I v češtině ovšem existují příjmení, která dle tradice obvykle nepřechylujeme (např. Edith Piaf, Marilyn Monroe, Suzane Vega). O této problematice si můžete více přečíst na stránkách jazykové poradny ÚJČ nebo ve 24. lekci kurzu češtiny v Lidových novinách.
OTÁZKA (4.11.2007 9:56) Lukáš
Dobrý den, rád bych slyžel Váš názor na rozlišování I a Y v písmu v pozicích, kde nemá fonologickou platnost, např. palatalizace předcházejícího t,d,n. Podle mého názoru se jedná o bezpředmětné grafické zachovávání dávno vymizelého fonému. V ruštině je stále ve výslovnosti zachován, ale v češtině vymizel již ve středověku! Zachován je pouze v severomoravských nářečích. Jsem pro redukci.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:37)
Právě po d, t, n je existence písmen i a y stále důležitá. Kdyby se y zrušilo, pak bychom museli psát haďi a hadi, abychom rozlišili tvary, které dnes zapisujeme jako hadi a hady. Máte sice pravdu, že ze současného hlediska je rozlišování i-y v písmu, když máme pouze jednu hlásku, anachronismus. Zrušení jednoho z písmen i-y by však bylo pro naprostou většinu uživatelů češtiny nepřijatelné.
OTÁZKA (4.11.2007 14:45) Ika
Zdravím s dotazem, co je správně: ze shora uvedeného vyplývá..., či seshora a podobné jiné tvary (někde v tisku i zhora)? A s předložkou, nebo dohromady?. A dále tvar skrývat (dle mého správně, byl mi ale nucen tvar zkrývat, což neberu v případě ukrývání věcí, skrýše apod.). A také se moc a moc přimlouvám za to, aby pořad o naší krásné mateřštině běžel v čase pokud možno přijatelnějším a bylo v něm věnováno více prostoru dotazům diváků a Vašim odpovědím (scénky klidně oželím). Máte krásnou práci, až vám skoro závidím, ale v tom dobrém slova smyslu.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:41)
Děkuji za pozdrav, Vaše slova mě potěšila, Pořad O češtině je od září vysílán v neděli podvečer, ale od ledna se možná čas jeho vysílání změní. Zatím bohužel nemám více informací. Poměr odborných pasáží a scének je stanoven ze strany televize tak, aby byl pořad zábavně-vzdělávací a přitáhl co nejširší publikum. Vysvětlit nějaký jazykový problém v limitu dvou až tří minut je opravdu někdy úkol nadlidský, a proto nyní vyšlo prvních dvacet dílů knižně. V knize jsou odborné výklady mnohem podrobnější, a přesto psané lehkým perem, aby se čtenář poučil i pobavil. Správně je shora nebo seshora (ve spojení s předložkou píšeme dohromady jako příslovečnou spřežku). Slovo skrývat vždy pouze s počátečním s (ve významu "z povrchu pryč"). Přeji Vám hodně štěstí, a aby Vás to, co děláte, bavilo stejně jako mě.
OTÁZKA (2.11.2007 12:56) Markéta
Vážená paní Pravdová, čeština je jazyk, podle mne, opravdu krásný a bohatý. A je velká škoda jak si jej sami kazíme. Nevadí mi vliv cizích jazyků (angličtina, němčina), dokonce si myslím, že přechylovat cizí ženská jména je nesprávné, smířila jsem se s množstvím chyb v novinách (někdy i knihách) zaviněných psaním na počítači se spuštěnou aplikací automatické opravy a nedostatečnou korekturou, ale co mne opravdu štve je mluvené slovo. Řada profesionálních řečníků totiž neumí pořádnou gramatiku - správný pád (5.pád) v oslovení, třetí osoba minulého času pro střední rod, kondicionál - podmiňovací způsob - 1.osoba množného čísla a tak by to šlo dál a dál. Kdysi dávno byl v televizi pořad pana K. Pecha o češtině, teď je pořad pana A.Cibulky, jenomže ten je pro většinu lidí v naprosto nevyhovujícím vysílacím čase. Neuvažuje se, prosím, o nějaké změně? Nebo třeba o dalším projektu, podobnému kursu češtiny v LN. Děkuji
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:49)
Milá paní Markéto, v souvislosti s postupným uvolňováním společenských norem se od začátku 90. let významně proměnily i postoje uživatelů k mateřskému jazyku. Na jednu stranu se objevuje značná benevolence vůči dodržování jazykových norem, která je patrná dokonce i ve veřejných médiích, která jsou považována za "pole jazykového vývoje", na druhou stranu lze ovšem pozorovat i růst prestiže národního jazyka a rostoucí tlak na jeho ovládání v nejrůznějších sférách, např. politické, kulturní a třeba i komerční. Politik nebo moderátor, který neumí správně mluvit, v očích vzdělané veřejnosti neobstojí. Na všechny nešvary, o kterých píšete, se již dlouhodobě snažíme upozorňovat; např. prostřednictvím našich internetových stránek (www.jazykovaporadna.cz), v pořadu O češtině a nyní v kurzu Lidových novin. Uvidíme, jak bude tento projekt úspěšný...
OTÁZKA (1.11.2007 20:16) STB
Set top box, nebo set-top-box, nebo settopbox? lze toto říci česky - jak?
ODPOVĚĎ (5.11.2007 9:57)
Jednoslovný český název pro toto zařízení bohužel neznám, v angličtině se píše set-top box.
OTÁZKA (4.11.2007 6:31) Eva
Dobrý den, zdá se mi, že se v češtině "uhnízdily" některé slovakismy: 1. NAD RÁNEM - vždycky bych raději použila české K RÁNU. Výraz "nad ránem" mi opravdu připadá přejatý ze slovenštiny. 2. AŽ TAK - i tento výraz cítím jako slovenský, česky se říká spíše TAK MOC (Př.: Nepůsobilo to až tak provokativně.... Nepůsobilo to tak moc provokativně... Které spojení je vhodnější?) Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:00)
Máte pravdu, že spojení "nad ránem" je slovakismus a v češtině je vhodnější "k ránu". Spojení "až tak" se v některých větách objevuje celkem zbytečně, ale v mnohých případech bychom jeho vypuštěním nebo nahrazením mírně posunuli význam (např. ve větě "Přijedu až tak za týden."). V konkrétní větě, kterou uvádíte, naznačuje "až tak" osobní postoj mluvčího, vyjádření určité míry (podobně jako "tak moc") a nelze ji hodnotit jako chybnou. O spojení "až tak" se budete moci více dočíst v páté lekci našeho kurzu.
OTÁZKA (4.11.2007 10:12) Jolana
Dobrý den ,chtěla jsem se zeptat-jestli je přípustné psát tvar-mě i mně...předem děkuji.
ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:04)
Oba tvary zájmena "já" jsou v pořádku, ale rozdíl je v jejich použití. Tvar mě je náležitý ve 2. a 4. pádě, tvar mně ve 3. a 6. pádě.
OTÁZKA (3.11.2007 22:15) Novotný
Nechystají se další změny českého pravopisu? V roce 1975 se v Husákově éře musel poslovenštit, takže se začalo psát president, universita, apod. se "z". To, co však přišlo po roce 1990, předčilo veškerou moji fantasii. Slova jako kasematy nebo renesance(např. ve francouzštině psáno s 2 "s"), kde každý trochu vzdělaný člověk vyslovuje "s" opravili jazykovědci na "z". Naštěstí ministerstvo školství vydal dodatek, kde původní pravopis připouští. Co takovým brutálním zásahem do ustálených pravopisných norem Ústav pro jazyk český sleduje? Jsou jeho členové natolik karierističtí, že se snaží zapsat do dějin, že něco prosadili? Nebo se snaží prostě jen vykazovat činnost, aby se neukázalo, že jsou placeni zbytečně? Důsledky jejich činnosti na český pravopis jsou zdrcující. V jednom odborném článku se často mísí pravopis používaný před rokem 1958, 1975, 1993 a nyní. Novináři nejčtenějších deníků nectí pravidla a píší tak, jak se jim momentálně zlíbí. Nezdá se Vám, že český pravopis je v porovnání se západoevropskými jazyky velice fonetický a další necitlivé změny mu mohou jenom uškodit?
ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:14)
Žádné změny českého pravopisu se nechystají. To, že je český pravopis fonetičtější než v mnohých západních jazycích, je dáno historicky (a menší či větší míra fonetizace rozhodně nic o kvalitě daného jazyka nevypovídá). Každý jazyk si, ať už v psané nebo ve vyslovované podobě, přejatá slova přizpůsobuje svému systému (v latině je aether, ale v italštině étere, v němčině se toto slovo píše Äther, Angličané vyslovují jméno Caesar jako [sízr] atp.). Počešťování přejatých slov, a to i slov řecko-latinského původu, se děje od samého počátku existence češtiny. Např. Jan Blahoslav nic nenamítal, aby se psalo filozofie. Pro psaní -izmus byl Josef Zubatý, přední lingvista počátku 20. století. Za první republiky proběhla i anketa na počešťování přejatých slov mezi vědci nelingvisty. Většina se přiklonila k počešťování. To, že dnes převažuje podoba skener nad původní scanner, není proto, že by o tom rozhodli jazykovědci. Kdyby se slova v češtině vůbec nepočešťovala, tak bychom dodnes psali nikoli renessance nebo renesance, ale jen renessaince, dále praesidens, philosophia, také tramway, rhuma, affaire atp. To, že se v 70. letech začalo psát prezident, univerzita apod., rozhodně nesouvisí se snahou tyto výrazy pravopisně poslovenštit. Tato slova patří totiž mezi ta, v nichž se v latině psalo jedno s vyslovované jako z, tj. ke slovům jako organizace, fyzika, analýza atd., která se se -z- začala psát v r. 1957. Tehdejší ústřední výbor však odmítl, aby se psal (plebejsky) prezident, chtěl pouze podobu president. Aby nešlo o slovo zcela izolované, byly k němu přiřazeny výrazy gymnasium, filosofie, universita (a slova odvozená). Tyto výjimky byly odstraněny právě v 70. letech.
OTÁZKA (4.11.2007 20:47) Petr
Dobrý den, rád bych se zeptal, jak to je se psaním velkých písmen při oslovování v dopisech. Jedná se pouze o slušnost či archaismus, nebo tento zvyk patří ke gramatickým pravidlům? Máme psát Vy, nebo Ty v e-mailech , v sms?
ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:18)
V dopisech a e-mailech píšeme Vy, Váš, a to ať už se obracíme na jednu osobu, nebo na více osob. Velkým počátečním písmenem vyjadřujeme zdvořilost a úctu k adresátovi. Malým písmenem se naopak naznačuje soukromý, důvěrný charakter dopisu či zprávy (ale ani tady velkým písmenem nic nezkazíte).
přeposlat e-mailem

Najdete na Lidovky.cz