On-line o češtině
UKONČENO
V pondělí začíná unikátní kurz Lidových novin pro všechny, kteří chtějí psát správně česky. Nabídli jsme vám speciální on-line rozhovor s vedoucí oddělení jazykové kultury a jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, která se na třiceti lekcích češtiny bude podílet. Markéty Pravdové jste se ptali 5.11. od 9:00 do 15:00.
položených otázek: 175
| jak se správně ptát | Aktualizovat
- Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
- Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
- Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
- Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
- Podepište se.
- Neopakujte dotazy, které už položili jiní.
Zodpovězené otázky
OTÁZKA (1.11.2007 21:56)
fiala
Pávě teď, v Událostech, komentářích - na ČT 2 redaktorka vymyslela nové sloveso "CÍLOVAT" (místo "cílit" "zacílit"). A už to hned používali další zúčastnění okolo. "Cílovali o 106. Co Vy na to?
A ještě si při čtení internetových diskusí neodpustím konstatování, že ta Buzková snad gramatiku na školách úplně zrušila. Občas mně příspěvek doslova pÝchna do oka. Kolik hodin gramatiky se týdně na škole asi učí?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:29)
Pane Fialo, sloveso cílovat slovníky skutečně nezachycují. Ve významu směřovat se užívá sloveso cílit, popř. zacílit. Jako mluvčí bychom se neměli nechat ovlivňovat nesprávnými vzory.
OTÁZKA (5.11.2007 14:00)
Ondrej
Dobry den. Pripousti soucasna ceska jazykova pravidla pouzivat vyraz "vice jak" namisto "vice nez"? Dekuji predem za odpoved.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:30)
V plně spisovných projevech bychom měli pro vyjádření rozdílného množství volit vyjádření "více než". Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost hodnotí užití srovnávací spojky "jak" ve významu "než" (byl větší jak on) jako obecněčeské, tedy nespisovné.
OTÁZKA (5.11.2007 14:04)
Jan Vošahlík
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali je správně nápis na dodatkových tabulkách dopravních značek "Mimo dopravní obsluhy". Očekával bych tam namísto MIMO výraz KROMĚ. Díky za odpověď.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:33)
Pane Vošahlíku, máte pravdu, nápis není v pořádku. Obě předložky si jsou významově velice blízké, obě vyjadřují omezení či výjimku (např. autobusy jezdí v pracovní dny kromě/mimo pondělí) nebo připojení, přidání (např. kromě jiného/mimo jiné je třeba uvést). Předložka mimo může dále vyjadřovat, že nějaké místo či stav nejsou zasaženy dějem (např. strávit rok mimo vlast), knižně ji lze také použít pro vyjádření neshody s předpokladem (např. mimo očekávání nepřišel).
Základní rozdíl mezi těmito předložkami spočívá v tom, se kterým pádem se pojí. Předložka mimo se pojí pouze se čtvrtým pádem (např. mimo občany obce, mimo provoz, mimo nebezpečí), naopak pouze s pádem druhým se pojí předložka kromě (např. kromě hasičů, kromě toho, kromě hotelů).
OTÁZKA (5.11.2007 14:17)
Libor
Poměrně často slyším v televizních zprávách na ČT1 slova jako míň/líp místo méně/lépe, taky místo také apod. Je to správně gramaticky? Ještě nedávno platilo, že čeština ve zprávách veřejnoprávní (ještě dříve jediné) televize představuje standard spisovné češtiny. Pokud to platí ještě dnes, pak se ptám, kdo dnes rozhoduje o tom, co je a co není spisovné = jak se smí a nesmí mluvit ve zprávách ČT1. Osobně mne trochu uvedené příklady tahají za uši, prostě si spisovnou češtinu představuji malinko konzervativněji. Kromě toho si myslím, že jde o vliv pražské/středočeské češtiny, ovšem ne všude se takto skutečně mluví. Děkuji.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:43)
Ano, souhlasím s tím, že by čeština ve zpravodajství veřejnoprávní televize měla představovat standard spisovné češtiny. Právě zpravodajské žánry by měly být jednou z těch oblastí, kde by mluvčí měli dbát na spisovné, resp. kultivované vyjadřování, a v tomto smyslu být významnou jazykověvýchovnou institucí. Vaše otázka, kdo rozhoduje o tom, jak se mluví (a nemluví) a jak by se mělo mluvit v televizním zpravodajství, je však spíše otázkou pro jazykového poradce ČT. Slovník spisovné češtiny hodnotí příslovce "míň" a příslovce "taky" jako varianty hovorové, tedy jako varianty sice spisovné, ale hodící se do (spisovných) projevů mluvených. Zprávy jsou však primárně projevy psané - jsou čteny.
OTÁZKA (5.11.2007 13:49)
Jiří Vitinger
Dobrý den, v poslední době pozoruji lavinovitý nárůst vazby "jsem rád za něco", někdy dokonce "jsem šťastný za něco". Je to správné?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:49)
Vazba "jsem za to rád" (např. "Jarní úklid jsem prožil ve zdraví a jsem za to rád.") se skutečně v současné době objevuje velmi často, a to jak v projevech psaných, tak - možná ještě častěji - v projevech mluvených. Předložka "za" se sem dostává zřejmě jazykovou analogií ze spojení "jsem za to vděčný". Proč sem proniká? Nejpravděpodobněji proto, že dosud užívané spojení "jsem tomu rád" dnes už jazykoví uživatelé vnímají jako knižní - a zejména v mluvených projevech pociťují tedy nedostatek slovního spojení se stejným významem, ale bez příznaku knižnosti. Zdá se, že "nové" slovní spojení právě tomuto požadavku vyhovuje. Svědčí o tom i jeho relativně vysoká frekvence v řeči nejrůznějších mluvčích, jejichž jazykový projev je (jinak) spisovný a kultivovaný. Možná hraje roli i jistá subjektivní potřeba mluvčích vymýšlet (nalézat, užívat) nové, neotřelé formulky k vyjádření radosti, pochvaly, zkrátka něčeho kladného.
OTÁZKA (4.11.2007 21:15)
Jiri
Mate sice Pravdu za muze, nebo jste Pravdy dcera. Ale mate vzdy pravdu ve vecech cestiny, nebo se nekdy mylite?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:50)
Vždycky mám Pravdu jen doma. Vlastně ani to ne. Tak vidíte – mýlit se je lidské, ale když se mi to přece jen někdy stane, nečiní mi potíže se omluvit. Ve věcech češtiny se naštěstí často omlouvat nemusím. Pokud něco nevím, raději to přiznám. Není důležité vědět všechno, ale vědět, kde to najít.
OTÁZKA (3.11.2007 7:21)
Martina
Kdyz jsem po vice nez sesti letech zivota v anglicky mluvici zemi prijela do Cech a pustila si televizi, nestacila jsem zasnout - nad jazykem, jakym se v televizi mluvilo. Mne to vubec neznelo jako cestina, ale jakysi paskvil slozeny z ceskych slov prospikovany ango-vyrazy s ceskymi koncovkami. Zacala jsem se ptat kolem sebe, co si o tom lide mysli, a dostala jsem nejruznejsi odpovedi - nekteri si niceho "zvlastniho" vubec nevsimli, jini byli dnesni cestinou pohorseni, dalsim to bylo fuk. Ja jsem zasla nad velice spatnym prekladem filmu dabovanych z anglictiny a pak jsem jeste vice zasla nad tim, ze lide stejne "zkomoleniny" pouzivaji v kazdodennim zivote. Byla jsem pobourena dvakrat - nad komoleni cestiny i nad komoleni anglictiny. A pak mi to najednou doslo - to "komoleni" je znamka toho, ze cestina zije! Ano, cestina se meni a vyviji prevratnym tempem a to je znamka, ze ZIJE! A to je to nejdulezitejsi - nebo ne? Daleko dulezitejsi nez kdejaka zamenena tvrda a mekka i a y. Co vy na to?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:55)
Skvělý příspěvek do diskuse! Škoda, že tak osvícený pohled někdy lidé získají právě až poté, co byl jejich živý kontakt s jazykem přerušen, a až když mají možnost srovnání. Nejsem obhájcem špatných překladů a "czenglish" - jsou dokladem toho, že uživatelé nezvládli ani jeden jazyk dobře. Ale naprosto se ztotožňuji s Vaší myšlenkou, že neustálý vývoj a změny češtiny jsou známkou její schopnosti života. Jazyk je jako živý organismus - neustále se v něm dějí nějaké změny, protože se vyvíjí. Ať už ony změny v češtině nazveme obohacováním či przněním, její srdce stále tepe. Jsou-li někteří lidé pohoršeni nad současným vývojem jazyka, má to i svou kladnou stránku: že jim není lhostejný. A to je dobře.
OTÁZKA (1.11.2007 17:29)
log-in
nemyslíte,že by měla být čeština zapsána do červené knihy ohrožených druhů,stejně jako české nářečí?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 15:58)
V posledních letech lze sice pozorovat nárůst přejatých slov, zejména anglicismů, ale to ještě neznamená, že by byla existence češtiny ohrožená. Myslím, že čeština má tuhý kořínek, a moc jí přeju, aby se v takové knize nikdy neocitla.
Děkuji všem za dotazy a podnětné postřehy. Těší mne, že jich přišlo tolik. Všem tazatelům a zájemcům o češtinu doporučuji kurz češtiny v Lidových novinách a také internetové stránky jazykové poradny Ústavu pro jazyk český: www.jazykovaporadna.cz. Mějte se hezky česky.
