On-line o češtině
UKONČENO
V pondělí začíná unikátní kurz Lidových novin pro všechny, kteří chtějí psát správně česky. Nabídli jsme vám speciální on-line rozhovor s vedoucí oddělení jazykové kultury a jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, která se na třiceti lekcích češtiny bude podílet. Markéty Pravdové jste se ptali 5.11. od 9:00 do 15:00.
položených otázek: 175
| jak se správně ptát | Aktualizovat
- Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
- Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
- Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
- Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
- Podepište se.
- Neopakujte dotazy, které už položili jiní.
Zodpovězené otázky
OTÁZKA (3.11.2007 3:05)
Jana
Dobrý den, napadla mě ještě jedna otázka: "Vyslat člověka do vesmíru byl v té době cíl amerického i sovětského kosmického programu." - Je to správně? Volila bych 7. pád (bylo cílem). *** Aha, nezůstanu u jedné otázky: Jak se díváte na užití nesklonných podstatných či přídavných jmen (zejména anglicismů) před podstatnými jmény? Třeba "online rozhovor". Bylo by lepší "rozhovor online"? A co "Staropramen Extraliga" atd.?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 12:51)
Stejně jako Vy bychom dali přednost 7. pádu. Užití 1. pádu však nelze hodnotit jako chybné. V minulosti se pro vyjádření nějaké trvalé, stálé vlastnosti doporučovalo užívat 7. pád a pro vyjádření něčeho dočasného 1. pád. Možná že autor uvedené věty takto onen cíl pociťoval.
Ve spojení online rozhovor lze chápat výraz online (lze psát též on-line) jako nesklonné přídavné jméno, a proto toto pořadí není nesprávné (máme např. spojení khaki kalhoty, blond vlasy atd.). Jinak tomu je v druhém případě, který uvádíte. Jde bezesporu o vliv angličtiny. Otázka je, jak těmto anglicismům, z hlediska češtiny opravdu nesystémovým, čelit.
OTÁZKA (2.11.2007 19:45)
Michal
Jazykový cit mi říká, že bych měl psát "prkenná podlaha", ale "prkený postoj". Ale proč vlastně?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 12:53)
Správně píšeme prkenná podlaha i prkenný postoj, protože obě slova jsou odvozena od slova prkno. Základní pravidlo není tak obtížné: dvě n píšeme tehdy, jestliže je přídavné jméno utvořeno od podstatného jména, jehož kořen končí na -n: kámen – kamenný, ráno - ranní, okno – okenní, prkno – prkenný atd.
OTÁZKA (2.11.2007 15:49)
MiK
Přeji dobrý den. Rád bych se zeptal, jakou odhadujete bodoucnost "neexistujícímu" (zato však čím dál tím hojněji užívanému) slovu druhak. V této souvislosti by mne dále zajímalo, jestli "existuje" slovo druhdy a pokud ano, zda a jaký je vztah mezi slovy jednak - jednou resp. druhak - druhdy.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:00)
Výraz "druhak" je dodatečně přitvořen k jednak – podobně bychom mohli vytvořit i "stejnak". Jde spíše o jazykovou kuriozitu, tato slova nepovažujeme za plně spisovná, jen za výrazy příležitostně užité v hovoru. Slovo "druhdy" uvádí Jungmannův slovník s významem "časem, někdy, druhým časem". Příruční slovník jazyka českého ze 30. let minulého století hodnotí toto slovo již jako archaické a doporučuje místo něj raději "dříve, kdysi, jindy (o minulosti), jednou (o budoucnosti)". Zjednodušeně tedy: "druhak" zatím ne, "druhdy" už ne.
OTÁZKA (2.11.2007 15:12)
Jana Valová
Mám moc ráda češtinu a velmi mi vadí její komolení.
V poslední době se přestal používat správný tvar 4.pádu rodu středního - tedy "je" a používá se mužský tvar "jej": Vidím město - vidím je, vidím jej. Byl snad
mužský tvar schválen Úřadem pro jazyk český?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:12)
Vážená paní Valová, akademická Mluvnice češtiny z r. 1986 již uvádí pro 4. pád zájmena "ono" tvary "je", "jej", "ho". Tytéž tvary najdete i v Příruční mluvnici češtiny, kterou vydali v roce 2001 brněnští lingvisté z Masarykovy univerzity. Máte tedy možnost volby.
OTÁZKA (2.11.2007 14:57)
Prosím o odpověď:
Oni:
umí/ umějí
ví / vědí
vypráví nebo vyprávějí
nebo to je dneska jedno?
Děkuji. m.š.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:15)
Podle Pravidel českého pravopisu z r. 1993 jsou ve 3. osobě mn. čísla sloves 4. slovesné třídy vzoru sázet možné dvojí tvary: oni sázejí i sází, krájejí i krájí, rozumějí i rozumí, umějí i umí apod. Sloveso vědět však do této slovesné třídy nepatří. Je to nepravidelné sloveso, které má ve 3. osobě mn. č. pouze jeden správný tvar, a to vědí.
OTÁZKA (5.11.2007 9:58)
Josef
Nedávno jsem na internetu narazil na větu „Ušetřete své společnosti čas a peníze zakoupením produktu XY." Podobně slýchávám v médiích věty „ Kam pojedete na vaši dovolenou?" Domníval jsem se, že přivlastňujeme-li větnému podmětu, používáme zvratné zájmeno (s výjimkou případů, kde by to vadilo srozumitelnosti, jak říkají Pravidla…); a pak by tedy první případ měl správně znít „vaší společnosti" (za předpokladu, že oslovovaný společnost skutečně nevlastní), a druhá věta "svou dovolenou". Mám pocit, že toto pravidlo se dodržuje jen poměrně laxně, a sám se v něm také příliš neorientuji (jak asi dokládá můj příspěvek). Děkuji předem za věcnou odpověď, příp. odkaz na podrobnější vysvětlení. Pěkný den přeje Josef
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:19)
Pravidlo, že přivlastňujeme-li podmětu, používáme v češtině zvratné zájmeno svůj, stále platí. Ne vždy je však – jak sám uvádíte – v praxi dodržováno. Důvodem, proč se namísto zvratného zájmena volí nezvratné, je mj. skutečnost, že pro mnoho uživatelů je zájmeno svůj (na rozdíl od můj nebo váš) významově příliš prázdné. Velmi podrobný výklad o zájmenu svůj lze nalézt v článku S. Čmejrkové: Osudy zvratného posesivního zájmena svůj, který vyšel v časopise Naše řeč (ročník 86, 2003, s. 181–205).
OTÁZKA (2.11.2007 14:07)
Jana Harazímová
Jak napsat, že se něco událo v chrámu nebo Chrámu sv. Víta? Děkuji.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:22)
Paní Harazímová, podle Pravidel českého pravopisu píšeme Chrám svatého Víta (na Pražském hradě). Na rozdíl od jiných chrámů je zde náležité velké Ch, protože jde o památku přesahující kulturní a společenský význam jiných chrámů.
OTÁZKA (2.11.2007 14:03)
Marcello
Mohu-li se zeptat, jaký je Váš názor na kombinování čísel slov (30procentní, 20letý atp.)? Objevuje se to stále častěji, i v tisku. Je to v pořádku nebo Vám to také trhá nervy?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:28)
Ano, tak je to správně. Pokud kombinací číslice a značky vyjadřujeme přídavné jméno: 20% = 20procentní (tedy dvacetiprocentní), 8h = 8hodinový (tedy osmihodinový), píšeme tyto jednoslovné výrazy bez mezer a bez spojovníku. Koncové části číslovek -ti ani -mi do těchto výrazů nevpisujeme, protože jsou už obsaženy v tvaru číslovky (snadno se o tom přesvědčíte, přečtete-li si takto složené slovo nahlas).
OTÁZKA (3.11.2007 12:25)
Milan Holič
Prosím, jak se správně skloňuje p.jm. SPOUSTA. Češi skloňují viděl jsem spousta lidí, byla tam spoustu lidí, na Moravě se skloňuje ... spoustu lidí, ..spousta. A to i v rozhLase tv. zdraví M.H.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:35)
Pane Holiči, podstatné jméno "spousta" skloňujeme podle vzoru žena. Vedle toho máme také příslovce "spousta" a "spoustu". Mohu tedy říci: byla tam spousta lidí, bylo tam spousta lidí i bylo tam spoustu lidí. Nelze však říci "byla tam spoustu lidí" (spoustu je příslovce a pro ženský rod přísudku není důvod).
OTÁZKA (5.11.2007 12:08)
Iva
Slovo "spousta" pro mne má význam jako označní "mnoho". Proč "spousta" lidí v médiích užívá tvar ve 2. p. namísto v 1.p. Např. " Bylo tam spoustu lidí " , " spoustu lidí říká , že ...." atd. ? Tento jev slyšívám běžně v Praze. Děkuji předem za vysvětlení.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:41)
Věty, které uvádíte, jsou v pořádku - je v nich užito příslovce "spoustu", nikoli podstatné jméno "spousta".
OTÁZKA (5.11.2007 12:10)
Michal
Dobrý den. Rád bych se zeptal na správné používání výrazů kdykoli/kdykoliv, jakkoli/jakkoliv apod. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:47)
Není mezi nimi žádný rozdíl. Jde o dvě významově i stylisticky naprosto shodné varianty jednoho slova.
OTÁZKA (5.11.2007 9:43)
Eva Plačková
Dobrý den, je správné používat např,: že vánoce jsou za dveřmi? Domnívám se, že vánoce jsou přede dveřmi a za dveřmi je léto.
Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:51)
Paní Plačková, ve významu "blížit se, být velmi blízko" lze užít jak spojení být přede dveřmi, tak být za dveřmi. Pokud nyní řekneme, že je léto za dveřmi, neodpovídá to realitě. Slovo Vánoce píšeme s velkým počátečním písmenem.
OTÁZKA (5.11.2007 9:30)
Dotaz
Casto ctu v novinach tvar (bez) "datumu" Je to spravne ? Nemelo by byt "data" ? Diky.
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 13:56)
Podle současných kodifikačních příruček se má výraz datum užívat jako jméno rodu středního: 1. p. (to) datum, 2. p. data, 3. p. datu, v mn. čísle 1. p. data, 2. p. dat atd.
OTÁZKA (5.11.2007 9:27)
Ivana
U ornitologů se setkávám se slovesem vyletuje, tahá mne to za uši, myslím, že správně by bylo vylétá, je tento tvar vůbec spisovný nebo je to už ornitologický žargon?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 14:00)
Sloveso vyletovat je spisovná, méně častá varianta slovesa létat. Uvádí ji např. Slovník spisovného jazyka českého.
OTÁZKA (5.11.2007 6:04)
Cenek
Jaky je rozdil mezi "vucihlede" a "vucihledne" ? Jsou oba vyrazy spravne a spisovne?
ODPOVĚĎ
(5.11.2007 14:05)
Ano, oba výrazy jsou správné a spisovné, slovníky je charakterizují jako knižní.
