Je přerušení společných zasedání vlád znakem rozumu, nebo zbytečného trucu? O čem vypráví občasná slovenská příchylnost k silným národoveckým vůdcům jako Vladimír Mečiar či Robert Fico? Projevovalo se Česko vůči Slovensku někdy jako koloniální mocnost? A proč mají Slováci úplně jiné vzpomínky na normalizaci?
Lidovky.cz: Naše poměrně konzervativní vláda, která vždycky říká „jednat, jednat, jednat“, teď zrušila společná zasedání české a slovenské vlády. Co to s vámi dělá?
Samozřejmě nic, dalo se to čekat. Můžeme spolupracovat, dokonce jistě budeme nadále spolupracovat, ale když je v takové zásadní otázce naprostá rozběžnost názorů, je nutné reagovat.
Představte si, že by od českých ministrů zazněly nějaké citlivé informace. Jaká je pak záruka, že se nedostanou do rukou Rusům? Takže já takové rozhodnutí určitě nekritizuji.
Lidovky.cz: A ta vyostřená debata plná emocí...
Já jsem slovenský občan, ale pochopitelně jsem nevolil ani pana Fica, ani jeho partaj. Jediné, co mi trochu vadí, je to, že se v médiích používá formulace „Slováci tohle, Slováci tamto“. Ale slovenská společnost je rozdělená! Fico nepředstavuje ani polovinu elektorátu.
Lidovky.cz: V časech nazývaných „Fico I“ a „Fico II“, tedy za jeho předchozích vlád, byl Robert Fico poměrně prozápadní a takzvaně plul v hlavním evropském proudu. Dokonce za jeho druhé vlády Slovensko jako jediná země V4 přijala euro.
Ano, ale tehdy Rusko ještě neválčilo s Ukrajinou. Fico je v tomhle nekritickém rusofilství velmi konzistentní. Podle mého názoru tím, že poslal svého ministra zahraničí, aby jednal s Lavrovem, zašel příliš daleko, protože se vylamuje z jednotné evropské fronty.
Nevím, co si od toho slibuje. Prý chce mír. Mír. To je ale přece ukázková demagogie, mír chce každý člověk, žádný normální člověk nechce válku, to by byl sociopat. Ale to, co on navrhuje, to není mír, to je kapitulace Ukrajiny.
Lidovky.cz: Až tak tvrdě?
