- 29. srpna 2022 14:00
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Jak si člověk ze střední Evropy představuje Rusko? „Měli jsme lístky do čtrnácté řady. Uvaděčka se na nás zděšeně podívala: ,Ale v sále jich je jen třináct?’ Smála jsem se, že Rusko je docela veselá země. Přišli totiž i tací, co měli lístky do patnácté…“
Jolka debutující Jany Guljuškiny (1984), jak vidno, naplňuje i toto očekávání, ovšem pouze okrajově. Stejně tak se nedá moc přemýšlet o tom, že by počin nakladatelství Dybbuk byl konjunkturálním krokem vzhledem k současné válce. Kdo zná produkci tohoto pražského nakladatelství, ví, že tomu tak není. Spíš to takhle vyšlo shodou okolností. Takže nelze ani tvrdit, že by se Dybbuk pokoušel tímto titulem nasednout na současnou vlnu románů od tuzemských autorek, které jsou notně čteny a už zdaleka nejen laickým čtenářstvem ctěny.A Jolka se od těchto literárních produktů navíc nápadně liší osobitostí a estetickou kvalitou.
Připojte se ještě dnes a získejte: