Sobota 29. ledna 2022, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Archeologové doložili osídlení Velehradu v devátém století

Kultura

  12:58aktualizováno  13:20
VELEHRAD - Archeologové poprvé doložili osídlení Velehradu v době Velké Moravy, tedy z devátého století. Při záchranných pracích na velehradské bazilice objevili velkomoravskou keramiku. Zároveň jde o nejstarší doklad osídlení Velehradu, řekl vedoucí výzkumu Zdeněk Šenk ze společnosti Archaia Olomouc. Archeologové odkryli i hroby s kosterními pozůstatky ze 13. století a důmyslný systém odvodňovacích kanálů.

Archeologické vykopávky. foto: ČTK

"V minulosti se vedly velké spory, zda místo bylo osídleno v době Velké Moravy. Náš nález dokládá lidské aktivity přímo na místě baziliky ještě před jejím založením, ke kterému došlo na počátku 13. století," upřesnil význam nálezu Šenk.

Archeologové prozkoumávají velehradskou baziliku od loňského podzimu. Výzkum nyní soustředí na stranu severovýchodního nároží původního ambitu, tedy chodby cisterciáckého kláštera. Objevili tam například několik hrobů z poloviny 13. století, které později porušila linie odvodňovacích kanálů.

"Na základě předběžného antropologického posudku můžeme již nyní říct, že zde byl pohřben jeden ještě nedospělý jedinec. Jedna z koster je naopak velmi robustní, má výrazné svalové úpony. Z toho plyne, že se jednalo o člověka atletické postavy," popsal vedoucí archeologických prací. Historici předpokládají, že v samotném ambitu, kde byla hrobka objevena, se přestalo pohřbívat v roce 1421. Tehdy byl klášter napaden husity z nedalekých Nedakonic.

Odvodňovací kanály archeologové odkryli v severovýchodním nároží původní křížové cesty. Již v minulosti zde byla objevena výklenková hrobka a původní vstup z křížové chodby do samotného chrámu. "Odvodňovací kanály jsou zajímavé především tím, že část současných záchranných prací také souvisela s odvodněním. Je jasné, že se stejným problémem jako dnes se potýkali již v období vrcholného středověku cisterciáčtí mniši a řeholníci," poznamenal Šenk. Výklenková hrobka je přisuzována moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi, který je jedním ze zakladatelů cisterciáckého kláštera.

Z movitých nálezů archeologové objevili například velké množství zlomků keramiky z 13. století, soubor prvků mozaikové dlažby. V prostoru před západním průčelím nalezli medailonek s vyobrazením Kristovy tváře.

Nálezy budou nejprve ošetřeny, očíslovány a později předány Slováckému muzeu v Uherském Hradišti. Část nejzajímavějších objevů bude vystavena v nově budované expozici v lapidáriu baziliky.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Barokní bazilika, která je postavena na románských základech, s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera byla v roce 2008 prohlášena za národní kulturní památku. V dubnu 1990 zde tehdejší papež Jan Pavel II. vedl mši. Farnost začala opravu velehradské baziliky před pěti lety. Celkem si rekonstrukce, která zahrnuje i okolí památky, vyžádá zhruba 300 milionů korun.

Autor:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Mohlo by vás zajímat