Pondělí 17. ledna 2022, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Bezvýchodná groteska. Bedřich Dlouhý nachází inspiraci v každé době

Boží dar. Součástí výstavy Bedřicha Dlouhého je i tato asambláž z let 2010–2011. foto: REPRO LN

PRAHA - Bedřich Dlouhý, zakládající člen známé skupiny Šmidrů, v níž působily i další osobnosti jako Karel Nepraš, Jaroslav Vožniak, Jan Koblasa nebo Rudolf Komorous, vystavuje výběr ze svého rozsáhlého celoživotního díla v Městské knihovně v Praze. Koncepci připravila kurátorka Mahulena Nešlehová, která se jeho generací dlouhodobě zabývá.
  16:00

Na výstavě je vidět, jak se umělcova tvorba vyvíjela, jak využíval podněty z několika soudobých směrů, jejichž vlivy však osobitě přetvářel s typickým smyslem pro lehkou ironii a pro vyjádření absurdity. Pro Bedřicha Dlouhého je příznačné, že své představy dokázal vystihnout s technickou dokonalostí a přitom maximální tvůrčí svobodou. V počátcích navázal v souvislosti se skupinou na odkaz dada, ale přitom reagoval na současný vývoj, který rozhodně v průběhu 50. let nebyl u nás příznivý. Přitom však atmosféra tehdejší nesvobody paradoxně přinášela nebývalou inspiraci.

Na výstavě nás vítá jeden z řady rozměrných autoportrétů (Autoportrét II, 1999–2002), v němž Bedřich Dlouhý propojil nejrůznější myšlenkové roviny a témata, jak je někdy zákonitě, jindy nahodile přináší život. Uplatnil v nich uvolněnou abstraktní malbu s výraznými gesty v kontrastu s dokonalou reminiscencí na zátiší starých mistrů se všemi dokonale zvládnutými detaily. Propojil je s asamblážemi z nalezených a přesně užitých předmětů, takže s vyjádřením klasickými technikami přímo konfrontoval skutečnost. Některé jeho objekty působí jako kukátko do alchymistické dílny, prolínají se v nich podivné a záhadné předměty s proplétajícími se hadičkami a ampulemi připomínajícími chemickou laboratoř nebo nemocniční přístroje, na které nás mohou napojit.

Bosch i Kafka

Rané obrazy, kresby a grafiky z 50. let vytvořil s až neuvěřitelnou jemností a smyslem pro vykreslení detailů a zároveň pro vyjádření určité atmosféry (cyklus Válka, 1958). Některé obrazy z tohoto období vyjadřují tíživost totality a přitom půvab zákoutí, do kterých vliv politického režimu nedosáhl a v nichž lidé zůstávali relativně svobodní. Cit pro vystižení absurdity a přitom schopnost dokonalého technického ztvárnění měl společné s dalším „šmidrou“, malířem Jaroslavem Vožniakem, jehož tvorba se rozvíjela několika směry od informelu až po zvláštní formu pop-artu.

V Dlouhého tvorbě se prolíná nevyčerpatelná představivost, vstupují do ní pochmurné a groteskní vize světa, které mohou připomenout až neuvěřitelné, a přesto hluboce pravdivé a dodnes platné výjevy z Boschových obrazů nebo možná také situace z románů či povídek Franze Kafky, jejichž zdánlivě snadno řešitelné situace nemají většinou nakonec žádné východisko (Stroj na horší časy, 1967). Bedřich Dlouhý má svým způsobem blízko k mezinárodnímu pop-artu nebo francouzskému novému realismu, ale přitom zřetelně vychází z prostředí se zcela jiným vývojem než v zemích na západ od našich hranic. Vždyť u nás nebylo zdaleka tak těžké najít absurdní příběhy, které se na každém kroku nabízely nebo dokonce dosud nabízejí. Jde vlastně o přirozenou inspiraci každodenním životem, kterou nám tehdy v demokratických zemích mohli vlastně jenom závidět (To to pěkně začíná, 1960–1964; Model předbíhání, 1968; Zkouška tlaku, 1962–1968). V některých obrazech se umělec přiblížil informelu, ale vždy v nich zůstával přímý či nepřímý vztah k současné nepříliš přívětivé realitě (Zeď, 1962–1963).

Vizuálně působivá a obsahově přesvědčivá je řada prosvětlených kreseb ze 70. let, v nichž se propojují různé technické postupy (asambláž, kresba tužkou, světelný zdroj). Fascinující je propojení s až fotografickou přesností malovaných krajin s objekty připomínajícími jakési absurdní laboratoře vyvolávající atmosféru orwelovského světa. Spojení rozbrázděné zdi s jemně ztvárněným tělem opět naznačuje kontrasty, které se projevují v každé společnosti, ale zvlášť v takové, v níž jsou normální vztahy rozvrácené.

Vize Bedřicha Dlouhého jsou velmi osobité, protože vyrůstají z jeho vlastních zkušeností, promítá se do nich dlouhodobě deformovaný vývoj naší společnosti, který se nutně vepsal i do duší umělců a který někdy až brutálně zasáhl do našich životů. Naštěstí se však v případě řady z nich nepodařilo narušit pravdivost jejich výpovědí o světě, ve kterém žijí.

Dílo Bedřicha Dlouhého je velmi rozsáhlé a na výstavě není zdaleka všechno, ale o to vůbec nejde. Jde o to, že se podařilo v přesně volených poměrech připomenout rozmanité přístupy, které v každém období pro vyjádření svých představ volil. Zvlášť působivé jsou jeho autoportréty, do nichž vtěsnal i nejtajnější zákoutí své mysli a navrstvil různé myšlenky a pocity. Bedřich Dlouhý promítá své nepříliš povzbudivé, ale přitom alarmující představy i do současných obrazů, objektů či asambláží a jeho nápady se neopakují, neustále vycházejí z obrazu dneška, v němž často převládají osobní zájmy nad obecnými. Přitahují ho podivnosti, které tvoří neoddělitelnou součást současného světa a které mu pořád skýtají nevyčerpatelnou látku k tvorbě. Neztrácí smysl pro vyjádření absurdity a paradoxů, život vystihuje v jeho nekonečné pestrosti, zajímavosti, přitažlivosti a také drsnosti, bezohlednosti a krutosti. Jak je vidět, Bedřich Dlouhý nachází inspiraci v každé době, člověk je stále týž, ať žije ve svobodném světě, nebo za vězeňskou zdí, a někdy jsou pro něj nejdůležitější drobné, pro někoho jiného třeba i zanedbatelné radosti.

BEDŘICH DLOUHÝ: MOJE GUSTO

Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna

Do 16. 2. 2020

kurátorka: Mahulena Nešlehová

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat