Ze začátku byli Malina Brothers vlastně „jen“ příjemná bokovka. Tři bratři Malinové si chtěli zavzpomínat na rodinné muzicírování na rodném Náchodsku, do party přizvali rodáka, kontrabasistu Pavla Peroutku, a jako repertoár vybírali písničky, na kterých vyrůstali, bluegrassové, country a trampské standardy a písničky známého trampského písničkáře Miroslava „Skunka“ Jaroše.
V tomto duchu natočili první tři alba, se zajímavými hosty, jako byl hráč na foukací harmoniku Charlie McCoy (slavný doprovazeč Boba Dylana, Elvise Presleyho a doslova desítek dalších amerických hvězd) nebo zpěvačka Kateřina García.
Podívali se taky několikrát do pravlasti hudby, kterou milují, do Spojených států, kde absolvovali velmi dobře přijatá turné. V tomto ohledu jim jistě prošlapala cestu Druhá tráva, jež v Americe hrála nesčetněkrát a v níž je hlavním úvazkem jeden ze tří bratří Malinů, banjista Luboš.
Autorský repertoár
Postupem času někdejší „volnočasový koníček“ přerostl do standardního fungování kapely s velmi zajímavým vývojem. Patrně hodně svých fanoušků překvapili Malina Brothers v roce 2021, když vydali album Baroquegrass, na které nahráli ve svém základním obsazení převážně instrumentální skladby z rukopisných sbírek zámku v Kuksu, a zcela přirozeně vlastně objevili nový žánr, podle něhož album nazvali.
Je nutné dodat, že v tomto případě vůbec nejde o nějaké plané, nebo snad dokonce nevkusné roubování nespojitých prvků, album působí naprosto autenticky a veskrze příjemně.
Aktuální album V peřejích je dalším krokem ve vývoji Malina Brothers. Vůbec poprvé totiž obsahuje téměř výhradně autorský hudební materiál zúčastněných. Skladatelsky se na něm podíleli všichni členové kapely, Pepa Malina a Pavel Peroutka i textařsky. Další slova pak dodali například Pepa Lábus a Radůza. Což ještě podporuje lokální ukotvení písniček: všichni čtyři muzikanti jsou z Náchodska, Radůza řadu let vyrůstala na Hradecku a Lábus je z Trutnova.
Tolik Mišíků na jednom albu. S kapelou ve sklepě to bylo takové déjà vu, říká Eva Mišíková |
Není to náhoda, album krystalizovalo ve chvíli, kdy všichni bratři Malinové začali znovu naplno nasávat atmosféru rodného kraje. „Z písniček je cítit určitá nostalgie, návraty do dětství, kdy jsme se učili první akordy a naplno zažívali romantiku Pekelského údolí nad řekou Metují. Po mnoha letech jsme se navíc všichni sestěhovali zpět do Náchoda a znovu objevenou krásu rodného kraje vetkli do nového hudebního materiálu.“
Téma domova, návratu, ale i cesty se vine celým albem, bez ohledu na to, kdo je konkrétně autorem kterého textu. Svou poetikou a romantickým pohledem na svět mají písničky hodně společného s domácí trampskou tradicí, z níž ostatně bratři Malinové vyšli, přitom se neutápějí v bezzubém sentimentu.
 Malina Brothers: V peřejích
|
Malinové se za svůj vztah nestydí a cítí potřebu jej vyslovit, v tom zase mají blízko spíš k mistrům americké tradiční hudby. V našich souřadnicích se obvykle považuje vztah k domovu za něco nepatřičného, něco, o čem se „ve slušné společnosti“ nemluví. Zcestovalí muzikanti ale nepochybně vidí věc jinak a domov pro ně po desítkách let v autech i letadlech má jinou hodnotu.
Pozitivem alba, ale i Malina Brothers jako kapely je také schopnost nadhledu. Už třeba v tom, jak je instrumentální skladba Luboše Maliny Dostavník (v níž hostují dva hráči na lesní rohy David Minár a Mikuláš Koska) inspirována soundtracky k filmovým westernům, anebo zařazením písničky Odjíždím do Kalifornie, „Skunkem“ Jarošem s nadsázkou otextovaný kus amerického countrymana Ernesta Tubba.
V té hostuje americký bubeník Winston Watson, známý z mnohaletého působení v kapele Boba Dylana. K jeho angažmá pomohla náhoda. Když nahrával ve stejnou dobu ve vedlejším sále studia Sono, bratři Malinové jej oslovili k hostování a on nabídku nadšeně přijal s tím, že Malina Brothers znějí jako „kapela mojí mámy“, jak se doslova vyjádřil. Dlužno dodat, že ačkoli sám je poměrně razantní rocker, countryové bubnování v této nahrávce předvádí naprosto stylově.
Pokora a vkus tria Ivana Hlase. Nové album Pramínek času je svérázným hlasovským „best of“ |
Písnička Odjíždím do Kalifornie z celkové nálady alba poněkud vybočuje, na druhou stranu si V peřejích nedrží za každou cenu pevný styl. Malina Brothers zde rozhodně nebazírují na nějakém čistém bluegrassu, některé songy jsou instrumentačně načichlé Irskem nejen díky hostování irské harfenistky Eilís Lavelle a flétnisty Roberta Harveyho, ale i proto, že zejména Luboš Malina má k irské hudbě huboký vztah, hraje sám na irské flétny a i v minulosti se účastnil takto orientovaných projektů.
Jiné písně stavějí na moderním trampském stylu, další hovoří univerzálním folkovým jazykem. Žánrové rozvolnění je rozhodně žádoucí a přispívá k dlouhé životaschopnosti Malina Brothers. Už proto, že jim uvolní ruce v další cestě.
