Je mi 53 let a babička a děda již dávno zemřeli. Tj. prohledává-li dnes někdo dospělý skříň po svých prarodičích, tak tam najde spíš oblečení z 50. či 60. let. Beru-li jednu generaci třeba 25 let, tak pradědeček/prababička se narodili v r. 1939! A pak: je to jakási móda si první republiku idealizovat. Byť byla jistě v mnohém krásná a hlavně svobodná, tak život v ní určitě nebyl pro mnohé jednoduchý a na takovéto "párty" zdaleka nechodil každý. Ovšem je pravda, že má zesnulá babička (její skříň jsem mohl prohledávat nejpozději tak v 80. letech) dlouhou špičku měla a také chodila hrát tenis, byť dědova gáže coby kapitána armády byla nízká. A pracovat nemohla, neboť pro paní kapitánovou se to nehodilo.