Seriál je zasazen do roku 2150, dystopické budoucnosti plné zabijáckých robotů, jenž si před padesáti lety podmanili lidstvo. Softwarový inženýr a učitel Az (Youssef El Sherif) se snaží strojům postavit tváří v tvář. Celý jeho plán na protiúder ale vezme za své, když potká svého vlastního robotického dvojníka.
  |
V jedné z prvních epizod vykládá Az svým studentům o válce za osvobození Jeruzaléma, události, jež by se měla podle seriálu odehrát ještě v době, kdy státu Izrael není ještě ani sto let (takže do roku 2048). Dodal, že po zničení země se většina Židů vrátila zpět do Evropy. Aby to nebylo nefér, nehezký konec potká v seriálu i Spojené státy americké.
Podle izraelského ministerstva zahraničí je seriál „nešťastný a nepřijatelný“. Zvlášť proto, že mezi oběma dříve znepřátelenými státy již 40 let panuje mír.
Izraelské noviny The Jerusalem Post vybízejí vládu, aby učinila víc, než je jen „vydání prázdného prohlášení“. Podle deníku jde v seriálu o nepřátelskou propagandu. Vzhledem k tomu, že seriál vytvořila společnost Synergy s přímým napojením na vládu egyptského prezidenta Abda al-Fattáha as-Sísího deník upozorňuje, že by Konec nemohl být odvysílán bez toho, aby „někdo z Káhiry nepřimhouřil oko.“
Seriál Konec je jedním z děl odvysílaných během půstního měsíce ramadánu, během kterého se mimo jiné předpokládá, že muslimové zůstanou doma a budou se dívat na televizi. Sledovanost během tohoto období bývá tradičně větší. Některé zdroje uvádějí, že až o 78 %.
Podobný problém nastal v roce 2002 s egyptským seriálem Jezdec bez koně. Příběh o arabském boji proti izraelskému establishmentu byl doplněn teoriemi o židovských spiknutích a Novém světovém řádu. Dílo bylo postavené na takzvaných Protokolech sionských mudrců, zfalšovaných textech o plánech židovské nadvlády.
