RECENZE: Hora a pravdivost Edy Kriseové. Kniha se čte jako krejcarový receptář

Kdyby se měl člověk v případě nové knihy Edy Kriseové orientovat podle anotace, pak titul nejspíš rovnou odloží. Povídkovou sbírku Mluvící hora totiž provází poněkud podezřelá řeč; knížka prý „okouzlí svým bohatým uměleckým jazykovým stylem a nevšedními narativními postupy, které autorce přiznávají významné místo mezi hvězdnými jmény českých spisovatelek, navždy zapsaných do historie naší literatury“. To zní buď výhružně, anebo spíš komicky. Jenže knihu naštěstí nedělají přepjaté anotace, knihu dělá autor, v našem případě autorka.