Pátek 27. května 2022, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Lidé

Nemám ráda termín ženská literatura. Nic takového neexistuje, říká nejčtenější česká spisovatelka Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Premium Rozhovor
Osudy jejích knižních hrdinů se často protínají s takzvanými velkými dějinami – ať už jde o válku, politiku, epidemii, koncentrační tábor, či totalitní režim. Křivdy, prohry, vítězství a prozření tříbí nebo křiví jejich životy i charaktery. Alena Mornštajnová o tom všem umí psát emotivně, dramaticky, čtivě, ale nikoli podbízivě. Možná i proto se v současnosti řadí k nejčtenějším českým autorům a autorkám. Do povědomí veřejnosti se rodačka z Moravy definitivně propsala v roce 2017 románem Hana, ačkoli v té době už měla na svém spisovatelském kontě romány Slepá mapa (2013) a Hotýlek (2015).

Letos v dubnu nakladatelství Host vydalo v nemalém nákladu 100 tisíc výtisků její další knihu – Listopád. Poprvé se v ní pustila do žánru alternativní historie, když popisuje totalitu, která v Československu nastane po utužení komunistické moci v listopadu 1989. Hlavní roli tu hraje rodina, která si ale rodinného života příliš neužije. Marie za požadavek svobodných voleb skončí na několik dlouhých let v komunistickém vězení a její muž Josef zmizí při listopadovém zásahu jako mnozí jiní neznámo kde. Magdalena, jejíž příběh tvoří druhou vyprávěcí linku, vyrůstá v „ozdravovně“, která ve skutečnosti není ničím jiným než převýchovným ústavem pro budoucí socialistické kádry.

Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová

Jak vás napadlo napsat knihu o tom, co by se stalo, kdyby to tehdy v listopadu 1989 dopadlo jinak?
Asi jako každý i já jsem občas přemýšlela nad tím, jaké by to bylo, kdyby se události roku 1989 nakonec vyvinuly jinak. Ovšem nenapadlo mě, že o tom nakonec budu psát – říkala jsem si, že knihy tohoto typu přece já nepíšu. A taky jsem si myslela, že to téma určitě někdo zpracuje. Ale uplynulo třicet let a já jsem si všimla, že lidé začínají zapomínat, někteří dokonce na tu předrevoluční dobu vzpomínají s velkou nostalgií, někdy i pochopitelnou, protože byli mladí, krásní, zdraví a všechno měli před sebou. Jako by zapomněli, že to tehdy nebylo jen o tom, že nebyly banány a že jsme nesměli jet na dovolenou do ciziny, ale hlavně o tom, že jsme se nemohli svobodně rozhodovat. To je podle mě podstata totality. 

Chcete číst dál? Zbývá vám 83 % k dočtení.

Přečtěte si celý článek a veškerý další obsah na Lidovky.cz s
Akční nabídka první měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství můžete kdykoliv zrušit a je bez závazků.
Již máte předplatné? Přihlaste se a čtěte dál.

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Hledáme 50 testerek: Vyzkoušejte s námi českou kosmetiku Linteo Baby
Hledáme 50 testerek: Vyzkoušejte s námi českou kosmetiku Linteo Baby

Hledáme 50 maminek, které se svými děťátky vyzkouší přírodní dětskou kosmetiku a vlhčené ubrousky Linteo Baby. Šance testovat je vysoká, stačí se...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat