Pátek 12. dubna 2024, svátek má Julius
130 let

Lidovky.cz

Lidé

Nemám ráda termín ženská literatura. Nic takového neexistuje, říká nejčtenější česká spisovatelka Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Premium Rozhovor
Osudy jejích knižních hrdinů se často protínají s takzvanými velkými dějinami – ať už jde o válku, politiku, epidemii, koncentrační tábor, či totalitní režim. Křivdy, prohry, vítězství a prozření tříbí nebo křiví jejich životy i charaktery. Alena Mornštajnová o tom všem umí psát emotivně, dramaticky, čtivě, ale nikoli podbízivě. Možná i proto se v současnosti řadí k nejčtenějším českým autorům a autorkám. Do povědomí veřejnosti se rodačka z Moravy definitivně propsala v roce 2017 románem Hana, ačkoli v té době už měla na svém spisovatelském kontě romány Slepá mapa (2013) a Hotýlek (2015).

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Letos v dubnu nakladatelství Host vydalo v nemalém nákladu 100 tisíc výtisků její další knihu – Listopád. Poprvé se v ní pustila do žánru alternativní historie, když popisuje totalitu, která v Československu nastane po utužení komunistické moci v listopadu 1989. Hlavní roli tu hraje rodina, která si ale rodinného života příliš neužije. Marie za požadavek svobodných voleb skončí na několik dlouhých let v komunistickém vězení a její muž Josef zmizí při listopadovém zásahu jako mnozí jiní neznámo kde. Magdalena, jejíž příběh tvoří druhou vyprávěcí linku, vyrůstá v „ozdravovně“, která ve skutečnosti není ničím jiným než převýchovným ústavem pro budoucí socialistické kádry.

Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová

Jak vás napadlo napsat knihu o tom, co by se stalo, kdyby to tehdy v listopadu 1989 dopadlo jinak?
Asi jako každý i já jsem občas přemýšlela nad tím, jaké by to bylo, kdyby se události roku 1989 nakonec vyvinuly jinak. Ovšem nenapadlo mě, že o tom nakonec budu psát – říkala jsem si, že knihy tohoto typu přece já nepíšu. A taky jsem si myslela, že to téma určitě někdo zpracuje. Ale uplynulo třicet let a já jsem si všimla, že lidé začínají zapomínat, někteří dokonce na tu předrevoluční dobu vzpomínají s velkou nostalgií, někdy i pochopitelnou, protože byli mladí, krásní, zdraví a všechno měli před sebou. Jako by zapomněli, že to tehdy nebylo jen o tom, že nebyly banány a že jsme nesměli jet na dovolenou do ciziny, ale hlavně o tom, že jsme se nemohli svobodně rozhodovat. To je podle mě podstata totality. 

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!