Neděle 17. října 2021, svátek má Hedvika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

RECENZE: Incest, šílenství a rodinné křivdy. Oběd u Wittgensteina stojí na hereckých výkonech

Jak také vypadá sourozenecká láska? foto: ČTK

Kde pramení jed, který z člověka udělá sociopata? V rodině? V bídě? V blahobytu? I na to odpoví inscenace světoznámého spisovatele a dramatika Thomase Bernharda Oběd u Wittgensteina.
  16:00

Banální půdorys sourozeneckého trojúhelníku neustále narušují nejen samotní protagonisté, ale i jejich mrtví rodiče. Je názor rodičů to, co ovlivňuje člověka celý život? Jak moc člověk prahne po tom, aby se mu dostalo jejich uznání?

Saša Rašilov jako Voss a Zuzana Stivínová v roli Ritter
Zuzana Stivínová jako Ritter na generální zkoušce inscenace Oběd u Wittgensteina

Inscenace Daniela Špinara ve Stavovském divadle je čistá, rychlá, přesná. Bílé aranžmá scény, nafukovací zlatá písmena, pseudokrb a bubeník, který hru dokresluje zvuky a zbytečnou nápadností. Scéna i kulisy jsou nepodstatné. Hra stojí na mimořádných výkonech herců - Zuzany Stivínové, Lucie Juřičkové a Saši Rašilova.

Groteskní situace, při nichž se publikum hlasitě směje, se lámou v momenty, ze kterých mrazí. Dvě sestry, neúspěšné herečky a bratr filosof, který se „ukrývá“ před sestrami v psychiatrické léčebně. Mladší sestra se přiopilá teatrálně potlouká po domě, starší sestra (nejstarší ze sourozenců) staropanensky upjatá, hýčká rodinný porcelán, přepisuje bratrovy filozofické promluvy a denně jej navštěvuje v psychiatrické léčebně. Podstatou vztahů tohoto tria je incest, neustálé pitvání minulých křivd, ran a hledání viníka. Tři sourozenci, tři trosky.

Postupné pronikání do jejich vnitřního chaosu a rozkladu bylo skvěle symbolizováno proměnou zevnějšku ženských postav z upravených a noblesních dam na omšelé kreatury. Obzvlášť zdařilá je tato proměna u postavy ztvárněné Zuzanou Stivínovou.

Oběd u Wittgensteina

  • Thomas Bernhard: Ritter, Voss, Dene
  • Režie: Daniel Špinar 
  • Překlad: Zuzana Augustová
  • Dramaturgie: Marta Ljubková
  • Scéna: Lucia Škandíková
  • Kostýmy: Linda Boráros
  • Stavovské divadlo v Praze 
  • premiéry 7. a 8. listopadu 2019

Kde je příčina jejich devastace? Co způsobilo tento rozklad osobností a absenci morálky? Dostatek, lenost a nuda. Trojkombinace, která je nejen pro aktéry hry, ale pro celou společnost, nechá-li se jimi pohltit, zhoubná. Ani jeden ze sourozenců nemusel nikdy pracovat. Když vzpomínají na otcovu mantru: „Ve sklepě by vždy mělo být uhlí alespoň na tři zimy,“ vysmívají se mu, protože nezažili nedostatek čehokoli. Všechno mají, všechno viděli, všechno je nudí. Postrádají motivaci žít jinak.

Herečky a filosof. Povolání, kterými otec nejvíc opovrhoval. A oni vědí, že toto opovržení bylo oprávněné. Nejsou ničím, nic neumí. Postava Saši Rašilova si ve světlé chvilce do deníku poznamenává: „Sestry. Parazitky. Infantilní.“

Psychologický rozměr všech postav je velmi plastický a hluboký. Nejdůležitější myšlenkou inscenace, která je však nevyřčena, je co s člověkem udělá dostatek a bohatství a z toho pramenící nuda, kterou protagonisté vyplňují nimráním se v minulosti. Mají možnost dělat cokoli. Avšak bez motivace cokoli dělat. Dostatek, lenost, nuda je to, co lidi zničí. Přesně v tomto pořadí.

Poločas rozpadu postavy Ritter v podání Zuzany Stivínové

Poločas rozpadu postavy Ritter v podání Zuzany Stivínové

Divadelní inscenace Oběd u Wittgensteina je jedním z vysoce kvalitních divadelních počinů. Fantastické herecké výkony, skvělá režie a chytře upozaděná scéna, která dá vyniknout hercům a ději.

Oběd u Wittgensteina

  • České publikum zná hru pod názvem Ritter, Dene, Voss, kterou režíroval Jan Antonín Pitínský v Divadle Na zábradlí. 
  • Thoomas Bernahard byl rakouský spisovatel a dramatik. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze.
  • Název tvoří jména dvou hereček a jednoho herce, Ilse Ritterové, Kristen Deneové a Gerta Vosse, pro které tuto hru v roce 1984 Bernhard napsal a kteří ji také jako první v režii Clause Peymanna hráli. Nechal se zde inspirovat nejen vlastním životem, ale i životem a dílem Ludwiga Wittgensteina.
  • Silná psychologická hra, které se česká divadla spíše vyhýbají.

KOMENTÁŘ Jindřicha Forejta: Jak prezident mohl z ARO jmenovat šéfa soudu

Premium Proč mohl prezident republiky v úterý 12. října bez komplikací jmenovat předsedu Krajského soudu v Brně, i když řadové...

Manželé v sukních. Gender Blender boří stereotypy v oblékání

Premium Oblékají se podle vlastních pravidel a svými outfity boří společenské konvence. Manželský pár Michaela a Vlastimil...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes
Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes

Pro 3 šťastlivce tu máme krásnou plánovací sadu, se kterou už rozhodně na nic nezapomenete. Naplánujte si vlastní program do nejmenšího detailu....