Středa 19. ledna 2022, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Sedl si na mě Biľak! Pokud dítě dočte Liščí oči do konce, bude mít mnoho otázek

Obálka knihy Liščí oči od Petry Hůlové (2021) foto: Argo

Recenze
Skoro dvacet let po své románové prvotině Paměť mojí babičce vydala Petra Hůlová první knihu pro děti a mládež. Jmenuje se Liščí oči a nevyšla v autorčině domovském nakladatelství Torst, ale u kolegů v Argu. Vypadá to, že mezi minulým a současným vnímá autorka jasný rozdíl. A čtenář?
  5:00

Navenek se ta kniha liší: je ilustrovaná (černobílé kresby se zvláštně vykloubenou perspektivou připojil Nikkarin) a svázaná v pevných deskách. Pevnější je i příběhová struktura. Pokud se Hůlová ve svých dosavadních prózách pro dospělé moc neohlížela na nějakou vývojovou logiku příběhu, nebrala v potaz jeho klasickou výstavbu, neměla nutkání děj dovést odněkud někam – pak v novince pro děti a mládež je to jinak: struktura je jasně rozvržená, má svůj start, trasu i cíl. A pracuje s prvky, jaké autorka zkoušela už ve svých posledních novelách, hlavně Zlodějka mýho táty (2019) a Stručné dějiny Hnutí (2018), totiž v kulisách, které jsou trochu fantazijní, sledují spíš možné než reálné. Jenže zatímco ve jmenovaných prózách jde Hůlová směrem k budoucímu, v Liščích očích se vrací do minulosti. A to dost radikálním způsobem: nechává své hrdiny, aby ji přepsali – dle vlastního mínění k lepšímu.

Petra Hůlová.
Petra Hůlová v kavárně Periferie.

Ti hrdinové jsou dva: Eduard a Zuzana, řečení Eda a Zuzka. Je jim třináct. A zřejmě proto, že jsou dvojčata, jsou jejich party, které jdou příběhem na střídačku, napsané skoro stejně. Mluví prostě stejnou řečí. A jednoho dne zahlédnou doma v koupelně lišku. Volba zvířete, které v další příběhu slouží jako průvodce i anděl strážný, je nosná; liška symbolizuje mazanost i krásu, svobodu a dravost. A má k člověku blízko; ostatně předloni na tohle téma napsal Jiří Kratochvil skvělý román Liška v dámu.

 V příběhu Edy a Zuzky pak liška otvírá hrdinské dvojce možnost dostat se tunelem v čase do osmašedesátého roku. A rovnou doprostřed tehdejšího srpnového dění, kdy v Československu armády Varšavské smlouvy cíleně zatarasily otevřenou cestu ke svobodě – a začaly provádět brutální odklon směr dvě dekády normalizace.

Koho bude zajímat

Eda se Zuzkou se rozhodnou situaci změnit: nejdřív v malém, pak ve velkém. V plánu mají jednak zachránit dědu (mimochodem příjmením Liška), který v reálu zemřel ve svých dvaceti letech na jedné pražské barikádě, jednak se vydají rovnou do ruského Kremlu, aby přemluvili československou vládu, co tam byla částečně unesena, částečně dovezena, že souhlas s okupací je zrada – neodpustitelná a neodčinitelná. 

Pokud jde o dějovou linku, kterou Hůlová rozepisuje, nestačí čtenář skoro stíhat veškerý ten dramatický běh: příběh nabere motivy cirkusové, paranormální, milostné, ale i obecnější společenské a politické, potažmo komické a tragické. Nejvíc asi v pasážích, kdy hrdinská dvojka, která disponuje v minulosti výhodou dočasné neviditelnosti, vstupuje do jednání s československými politiky, co mají na místě pod surovým nátlakem podepsat souhlas s „bratrskou pomocí“, a zjednat tak Sovětům alibi před světem.

Jak víme z dějin, tábory československých zajatců byly za kremelskými zdmi dva: na jedné straně Husák s Biľakem, na druhé pak Kriegel s Dubčekem. Servilita a zbabělost versus odvaha nesouhlasit, protestovat. Hůlová ale nepolarizuje pohádkově, hlavně v případě kladných hrdinů; Dubček sice půjčí Zuzce, co právě dostala svou první menstruaci, slušivé modré tepláky, ale zároveň je v jeho profilu zřejmá psovská, poslušná a ustrašená faseta.

 Podobně nejednoznačně vykreslený je Kriegel. Jenže je tu otázka: Bude tahle drobnokresba současného dětského, potažmo mládežnického čtenáře vůbec zajímat? Co má dělat s tou plejádou pozapomenutých jmen, grupou typizovaných politických oportunistů, kteří sice hodně mluví, ale málo říkají, a ještě míň konají? A co s poznáním, že Sovětský svaz, potažmo jeho ruský nástupce vždycky měl a má dodnes jako hlavní komunikační nástroj permanentní lhaní za asistence výhrůžek a násilí?

Míň doslovnosti, víc fantazie

A nejde jenom o konkrétní politiky, kteří hrají v příběhu své truchlivé i hrdinské role, Hůlová je ideologická i v dalších bodech. Eda a Zuzka se totiž hned úvodem příběhu stěhují s rodiči do čím dál menšího bytu; otec je sice učitel, notabene dějepisu, a matka zdravotní sestra, ale protože to v realitě nefunguje, jak by mělo, berou málo a ještě míň. Ti, kdo dělají reklamy na neekologické auťáky, berou nezaslouženě víc. Kapitalismus je prostě zlý a zvrácený. Komunismus samozřejmě taky. 

Takže zbývá takzvaná třetí cesta, socialismus s lidskou tváří, kterým se mezi jarem a podzimem osmašedesátého opájely československé intelektuální elity s tím, že potenciál téhle myšlenky je celosvětový – a samozřejmě následováníhodný. Jako bonus pak autorka ještě agituje za práva žen, sociální rovnost a stejné vzdělání pro všechny.

Jenže zkratkovitá, povrchní agitka plus ideologičnost příběhu spíš škodí. Nejjasněji je to vidět ve zlomové chvíli, kdy mají Zuzka s Edou argumentovat, proč je hrozba normalizace tak děsivá a jak z toho ven. Kulhající logiku tady přebíjí iracionalita, fantazijní prvky; třeba „lítající pes“, který funguje na masy málem jako boží znamení, jako další z množiny zázraků, které má ve svém repertoáru katolická církev, mimochodem za zdejší komunistické čtyřicetiletky brutálně potíraná. Nad hladinou drží Liščí oči hlavně dobrodružství, akce, fantazie – a taky komika. Tedy klasické složky literatury pro děti a mládež. Kolikrát vtipnější než sucharské spekulace o „třetí cestě“ je věta, v níž o sebe křísnou světy viditelných a neviditelných: „Probudil mě Biľak tím, že si na mě sedl.“ Kolikrát dramatičtější je úprk dvou koní z cirkusu a jejich spanilý běh moskevskými ulicemi než popis ruské byrokracie.

Míň doslovnosti, víc fantazie! Ale i tak je ta kniha cenná. Dá se totiž čekat, že se po jejím přečtení dítě svého rodiče možná na pár věcí zeptá. Tedy pokud to zvládne do konce...

PETRA HŮLOVÁ: LIŠČÍ OČI

Ilustrace: Nikkarin

Argo, Praha 2021, 376 stran

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat