Tři vystoupení v Hollywood Bowl, jež se konala 21., 22. a 25. září, zakončila šňůru více než padesáti koncertů, na kterých si Tom Petty připomínal čtyři desítky let po boku kytaristy Mikea Campbella, klávesisty Benmonta Tenche a dalších hudebníků, se kterými už v roce 1976 založil kapelu, jejíž celý název zněl Tom Petty and the Heartbreakers.
Na všech štacích zněla většina jejich nejznámějších hitů, například Learning to Fly, Free Fallin’ nebo Mary Jane’s Last Dance. Druhým a posledním přídavkem bývala obvykle jedna z nejstarších hitovek American Girl. Když s ní uzavíral i koncert v pondělí 25. září, nikdo netušil, že je to vůbec poslední písnička, kterou zpívá na veřejnosti. Přesně za týden Tom Petty zemřel na srdeční selhání. Název jeho kapely, v češtině Lamači srdcí, tak dostal velmi smutnou pointu.
Zbrklá média
Okolnosti toho, jak se zpráva o Pettyho úmrtí dostala na veřejnost, byly vlastně bizarní. Zpěvák byl v pondělí 2. října nalezen v bezvědomí ve svém domě v Malibu, odvezen do nemocnice v nedaleké Santa Monice a napojen na oživovací přístroje.
Nepřesné informace americká média s odvoláním na losangeleskou policii okamžitě zveličila, vzápětí byla ale zpráva o smrti jako nepotvrzená dementována. V té době zřejmě ještě Tom Petty skutečně žil, byť prognózy byly velmi špatné. V noci pak byl v beznadějné situaci na přání rodiny zpěvák od přístrojů odpojen a za několik hodin zemřel.
V krátké době se na sociálních sítích objevila řada kondolencí od velkých hudebních hvězd. Na svého přítele a spolupracovníka zavzpomínal Bob Dylan, smutek vyjádřili ex-Beatlové Paul McCartney a Ringo Starr nebo rocková písničkářka Sheryl Crow. A připojili se i představitelé ze vzdálenějších hudebních břehů jako raper Chuck D nebo veteráni „hororového“ rocku Alice Cooper či Gene Simmons ze skupiny Kiss. To jen potvrdilo, jak velkou osobností světové hudební scény už od 70. let Tom Petty byl.
Mladík mezi klasiky
Prvním Pettyho rock’n’rollovým zážitkem bylo prý osobní setkání s Elvisem Presleym, když jej coby desetiletého vzal strýc na natáčení Elvisova filmu Follow That Dream. Pak si prošel okouzlením Beatles, ale o tom, že by sám mohl dělat muziku, prý rozhodli až rebelští Rolling Stones.
První vážnější Pettyho kapelou byli Mudcrutch, hrající na jeho domovské Floridě hudbu vycházející z jižanského rocku. V ní se setkal se svými celoživotními souputníky Mikem Campbellem a Benmontem Tenchem, s nimiž pak v roce 1976 založil The Heartbreakers.
Přestože byla doba, která se chvěla na jedné straně punkovou revolucí, na straně druhé doznívajícími artrockovými a jazzrockovými experimenty, Tom Petty vsadil na písničku. Sice přímočarou, ale sofistikovanou. Zvukově blízkou hlavně „šedesátkovým“ kalifornským kapelám – jedna z nich, The Byrds, byla ostatně kvůli zvuku elektrické dvanáctistrunné kytary předhazována Pettymu po většinu života.
Stal se vlastně mladíkem mezi muzikanty, kteří se věnovali tomu, čemu se říkalo rock pro dospělé. Třeba vedle jednoho ze svých dalších hrdinů Boba Dylana, se kterým pak v roce 1986 objeli The Heartbreakers svět jako jeho doprovodná kapela.
S The Heartbreakers natočil Tom Petty třináct alb. Paradoxem je, že přes řadu velkých singlových hitů a prodej nosičů přesahující osmdesát milionů kusů se na první příčku hitparády dostalo teprve jejich poslední album Hypnotic Eye z roku 2014.
Popularitě Toma Pettyho jako sólisty, byť „na své jméno“ natočil také tři úspěšná alba (plus dvě s obnovenými Mudcrutch v letech 2008 a vloni), nejvíce přispěla jeho účast v projektu „kapely snů“ Traveling Wilburys.
Do ní se – pod pseudonymy – spojilo v roce 1988 pět es hudební scény a natočili skvělé album Vol. 1 (druhé, vtipně pojmenované Vol. 3, vyšlo dva roky na to). Po smrti Roye Orbisona (1988), George Harrisona (2001) a nyní i Toma Pettyho už naživu zůstali jen dva „cestující Wilburyové“, Bob Dylan a Jeff Lynne.
Tom Petty tvrdil, že turné ke čtyřiceti letům The Heartbreakers je jeho poslední. To, že zemřel vlastně s čistým stolem, je ale slabá útěcha. Jeho písničky budou světové scéně chybět.