Pokud se nějaký stát v Evropě vyrovná v nacionalismu Spojeným státům, pak je to Francie. A Francie není zrovna tradičním bezvýhradným spojencem USA, co se týče nedávných zásahů na Blízkém východě. Střety amerického a francouzského ega mají různou podobu většinou na diplomatické úrovni.
Teď dostaly i svou filmovou verzi v akčním milostném špionážním thrilleru o elitních pilotech, superrychlých reflexech i stíhačkách, po nichž touží světoví teroristé, a konkurenčních závodech o to, jestli je rychlejší americká stíhačka F-18 nebo francouzská Mirage 2000.
Kapitáni letectva Antoine „Walk'n“ Marchelli (Benoât Magimel) a Sébastien „Fahrenheit“ Vallois (Clovis Cornillac) jsou letecká esa a správní chlapi. První je zásadový, férový a seriózní, druhý je vznětlivý, férový a holkař. Společně mušketýři na život a na smrt.
Poté, co je při vojenské přehlídce unesen Mirage a oni jsou nuceni ho sestřelit, rozpoutá se série zákulisních machinací, diplomatických her a snahy o očištění jejich pověsti. Po nespravedlivém vyhazovu z armády je najímá rozvědka na supertajnou misi neschváleného závodu mezi americkou a francouzskou stíhačkou, při kterém se má rozhodnout o lukrativní zakázce.
Kontrakt se ale v ději plném nekalých politických a obchodních praktik vlastně ukáže jako nepodstatný a skončí v okamžiku, kdy piloti musí dokázat, že jsou schopni zabránit útoku teroristů z nejmenovaného muslimského afrického státu na Paříž. Mezi dlouhými akcemi v oblacích nechybějí ani nezbytné milostné příběhy, protože, jak všichni víme, piloti jsou přitažliví muži, co rádi výzvy.
S podporou ministra obrany
Ve filmu, jehož prazákladní předlohou je komiks Tanguy a Laverdure, se dá snadno zorientovat podle jeho sloganu, kam se kromě nacionalismu vešlo vše podstatné: „Na letecké základně „ochránců“ vzdušného prostoru je stále rušno. Elitní piloti střeží, trénují a milují.“
Celé to výrazně připomíná slavný Top Gun Tonyho Scotta, ale to bude už napořád zřejmě jakýkoliv podobný film ze života pilotů. Ostatně produkce „skromně“ a jen tak mimochodem topgunovskou inspiraci přiznává. Ale jen opravdu letmou. Jen co by Mirage přeletěla nad Hollywoodem a dopodrobna vyfotil veškeré plány žánru. Že by to s tou nechutí k Americe nebylo zase až tak horké?
Propagaci Francie a jejích ozbrojených složek si vzal na svá bedra režisér Gérard Pirés, který v roce 1998 natočil akční Taxi a před dvěma lety vyděsil příznivce francouzského filmu komedií Double Zéro. V jeho aktuální misi ho vydatně podporovala francouzská vláda, konkrétně ministr obrany. Francouzská armáda velkoryse umožnila štábu natáčet dvanáct týdnů na obloze i několik přeletů nad hlavním městem a půjčila mu i stíhačku a své nejlepší piloty.
Čtyřiašedesátiletý režisér se dlouho živil reklamou a tato jeho zkušenost se mu víc než hodila, protože Sky Fighters (v originále Nebeští kavalíři-Les Chevaliers du Ciel) jsou celovečerní reklamou nejen na francouzskou armádu a její připravenost k boji proti světovému terorismu, ale i na francouzskou eleganci, styl a luxus.
Ve Sky Fighters je všechno dokonalé a nablýskané. Superšpionážní technika, nejnovější technologie, stylové luxusní interiéry od soukromých bytů přes základnu až k byznys salonkům, rychlá naleštěná auta a mezi odlesky se pohybující elegantní lidé, kteří vypadají jako z titulní stránky časopisu Vogue.
Francie je vykreslena jako světová mocnost, jež vede boj proti světovému terorismu po vlastní ose a s maximální efektivitou. A jen tak mimochodem, pokud je někde zrádce, tak příznačně v amerických řadách.
Snímek je série s gustem pojednaných klišé filmů o pilotech, ale když překonáte pilotku v sexy prádélku plazící se po kokpitu letadla, a neudělá se vám zle ze tří či kolika G, není vyloučeno, že si budete tenhle střemhlavý let v rytmu popových vypalovaček (samozřejmě přehrávaných na iPodu) zvláštně užívat.
Někteří si zřejmě budou užívat hlavně zmiňovanou pilotku. A všichni bez rozdílu by si mohli užít herectví Benoâta Magimela, držitele ceny z festivalu v Cannes za nejlepší mužský herecký výkon v provokativním dramatu Michaela Hanekeho Pianistka. I v takovéhle roztomilé jednorozměrné „ptákovině“ dokáže být výjimečný.
