Jako vzpomínka na odpůrce komunistického režimu vznikly dva filmy. Rok bez Magora byl poprvé uveden loni v listopadu v pražském Divadle Archa na akci Pocta českému undergroundu II. Krátce předtím měl televizní premiéru hodinový dokument Moniky Le Fay 04826 Jirous. Zatímco nejsilnější linií intimního filmu Moniky Le Fay je protagonistova rodina, Morgensternův snímek vypráví obecněji o Jirousovi jako "oficiální" osobnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Morgenstern vypráví v první části o Jirousovi zejména prostřednictvím vývoje skupiny Plastic People Of The Universe, druhá polovina snímku klade důraz především na vyprávění kamarádů o Jirousovi a sestřih dalších dokumentárních záběrů. Na Jirouse vzpomínají mimo jiné ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, hudebník David Koller či výtvarník David Černý. Velký prostor dostává také spoluautorka námětu a Jirousova životní partnerka v posledních bezmála dvaceti letech života, písničkářka Dáša Vokatá.
Básník, publicista a výtvarný kritik Jirous byl významnou postavou prostředí normalizačního undergroundu. Jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která byla "programovým prohlášením" českého undergroundu. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe, z politických důvodů byl celkem osm a půl roku ve vězení. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za sbírku Magorovy labutí písně.