Filmová a divadelní herečka Tatiana Pauhofová je členkou Slovenského národního divadla, v Čechách je známá z řady rolí v českých filmech. Loni byla nominována na Českého lva za výkon ve filmu Agnieszky Hollandové Hořící keř.
Ve filmu o Baarové se také objeví Klára Issová a Martin Huba. „Jsem rád, že jsme po čtrnácti letech příprav, přepisování scénáře a hledání partnerů na náš film se scenáristou Ivanem Hubačem našli silného producenta, který je ochoten do kontroverzního projektu vstoupit,“ konstatoval Renč. Opakoval, že nepůjde o životopisný příběh o Lídě Baarové, ale jen o nejzásadnější úsek jejího života, který ovlivnil její kariéru i osud její rodiny.
„Její podlehnutí moci, slávě a úspěchu bylo kontroverzní a rozporuplné. Hranice mezi hvězdnou slávou a životním peklem je velice tenká,“ dodal.
Loni v listopadu rozdělil tento projekt Radu Státního fondu kinematografie, od které získal podporu 15 milionů korun. Pět jejích členů včetně předsedy Petra Vítka se od rozhodnutí, které je však nezvratné, distancovalo. Za viníka označili anonymní volbu poskytující prostor pro politický nátlak.
Více o podpoře projektu Státním fondem zde: |
Podle producenta filmu Petera Kovarčíka udělá tento mezinárodní filmový projekt České republice reklamu. Právě proto si zaslouží finanční podporu, kterou mu Státní fond kinematografie poskytl. „Díky tomuto rozhodnutí totiž může vzniknout snímek, který má světové ambice. A to je něco, co česká filmová tvorba potřebuje, co tu chybí,“ dodal Kovarčík.
V září 2014 Filip Renč ČTK řekl, že by chtěl s natáčením filmu s pracovním názvem Hodina pokušení - Lída Baarová začít letos v březnu. Čekal právě na rozhodnutí filmového fondu. Premiéra má být v roce 2016. Producent Jiří Jurtin ze společnosti Nogup agency tehdy uvedl, že rozpočet historického projektu bude kolem 80 milionů korun.
Lída Baarová stanula před kamerou poprvé v roce 1931 a účinkovala ve třech desítkách českých filmů. Život i kariéru okouzlující tmavovlásky krutě poznamenal blízký vztah k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi, jehož úmysl se kvůli ní rozvést zastavil až Adolf Hitler. Po válce byla obviněna z kolaborace a strávila přes rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala, v 50. letech hrála v italských a španělských filmech, mimo jiné ve Felliniho Darmošlapech. Rodačka z pražských Nuslí zemřela zbavená svéprávnosti 27. října 2000 v Salcburku ve věku 86 let, pochována je v Praze-Strašnicích.