Potlačil jsem běžnou důstojnost, která se hodí k zesnulým velikánům, a snažil se udělat věc, jež by se mohla líbit i panu Horníčkovi, vysvětluje autor pamětní desky, sochař Václav Fiala. „K lineární kresbou vytvořenému obrazu poloviny tváře s lehce předkloněnou hlavou, což bylo pro něj charakteristické, mě inspiroval velmi známý fotografický portrét ze sedmdesátých let. Typografie desky připomíná obálku knihy,“ naznačil.
Dosud nepublikované fotografie z mládí
Mistr improvizace a „lékař smíchem“ trvající na faktu, že humor je vážná věc, herec, spisovatel, dramatik, režisér, autor hravých koláží, divadelní teoretik i fotograf Miroslav Horníček je s domem v plzeňské Karlově ulici opravdu spjat. Sám říkával, že se jím doslova probydlel. Narodil se totiž v prvním patře, pak rodina žila v přízemí; tam vsedě na okně do dvora zkusil napsat první lyrickou prózu. Nakonec se stěhovali do druhého patra, kde zažili i válku; při náletu na blízkou Škodovku se v bytě dokonce zřítil strop. Miroslav s maminkou byli naštěstí ukryti ve sklepě. Do Prahy odešel už coby herec a režisér v červnu 1945, Plzeň mu ale zůstala v srdci.
Tvrdil, že patří k těm, kdo si na svůj vztah k rodnému domu potrpí a kdo se před ním občas dopustí melancholie i dojetí. Dojetí a radost může vyvolat i pamětní deska; úvahy a snahy o její realizaci trvaly roky. „U mě tyto pocity vyvolá určitě,“ přiznává vedoucí magistrátního odboru kultury Květuše Sokolová. A jako kurátorka zve současně na vernisáž výstavy 20. února do mázhausu radnice. „Bude mapovat plzeňské stopy pana Horníčka a jeho návraty, nabídne také patrně zatím nikdy nepublikované fotografie především z mládí. Chybět nebudou snímky rodiny a příbuzných nebo fotografie dobové Plzně, které pořídil Horníčkův tatínek Bedřich,“ slibuje.
Miroslave, za všechno děkuju
Výročí rámují i jiné akce – Plzeňská filharmonie uvedla koncert s názvem Pocta plzeňským rodákům aneb Místo narození Plzeň, kde připomněla třeba také Jiřího Suchého, Karla Gotta, Marii Rosůlkovou a další. V pátek zaznělo a dnes večer se ve Foyer Miroslava Horníčka u Malé scény Nového divadla zopakuje scénické čtení dosud prakticky neznámé jednoaktovky Romeo a Julie – Nesmrtelní milenci veronští, nalezené v umělcově pozůstalosti. Psal ji pro sebe a Stellu Zázvorkovou. Účinkují sólisté plzeňské činohry Monika Švábová a Pavel Pavlovský.
Pro Moniku Švábovou napsal Miroslav Horníček už v roce 1980 půvabnou lyrickou komedii Setkání s Veronikou. Tou pak společně plnili nejen hlediště Velkého divadla v Plzni několik sezon. „Co říct o člověku, s nímž mám spojeno jedno z nejšťastnějších období u divadla?“ vzpomíná Monika Švábová.
„Hru Setkání s Veronikou napsal pro nás dva a já na toto úžasné partnerství dodnes vzpomínám s láskou a vděkem. Hrát s Miroslavem byla veliká radost. Bylo nám spolu na jevišti tak dobře! Žádná tréma, jen radost ze hry a to divák poznal. A taky mezi námi panovala vzájemná úcta. Je to už všechno hodně dávno, ale jsou v životě chvíle, situace, které jsou věčně živé. Role Veroniky bude patřit mezi mé nejdražší. Na tu nikdy nezapomenu. A taky nikdy nezapomenu na naše poslední setkání v liberecké nemocnici, kde mi dal naplno nahlédnout do srdce i duše. Miroslave, za všechno děkuju.“
