130 let

Rajská zahrada. Pohled z monumentálního schodiště do Rajské zahrady s monolitickou kamennou mísou. Tady nadčasové Plečnikovy úpravy Pražského hradu v roce 1920 začaly. | foto: Zdeněk Lukeš

Premium

Doporučujeme

Mediteránní prvky převzaté z antiky. Proč si připomínat projekt jižních hradních zahrad architekta Plečnika?

Orientace
  •   5:00

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Dnes se opět po čase vrátíme k dílu slovinského architekta Jožeho Plečnika. Poté, co jsme se seznámili s jeho ranou vídeňskou tvorbou i první činností v Praze, nás čekají jeho nadčasové intervence na Pražském hradě.

Nápad pozvat Plečnika na Pražský hrad pochází od vlivných členů spolku výtvarných umělců Mánes, zejména sochaře Stanislava Suchardy, který se – jak už víme – zúčastnil spolu se slovinským architektem soutěže na Žižkův pomník na Vítkově v roce 1913.

Plečnik byl tehdy považován za nejvýznamnějšího slovanského projektanta, navíc areál Hradu velmi dobře znal. Jeho jmenování hradním architektem předcházela soutěž na úpravu zdevastovaných jižních hradních zahrad – tedy komorní zahrady Rajské a navazující zahrady Na Valech, vypsaná již v roce 1919. Ta však přinesla rozpačité výsledky, takže právě na návrh Mánesa byl pak Slovinec přímo pověřen zpracováním projektu.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: