- 16. září 2023 10:00
I tři staletí po smrti našeho nejslavnějšího architekta máme stále více otázek než odpovědí | foto: Lela Geislerová
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Když zazní jméno Santini, leckomu se vybaví nejen architektura, ale také slova jako symbolika, posvátná geometrie, numerologie či kabala. Nesporně i tyto trochu tajemné pojmy, které si s ním spojujeme, přispívají k Santiniho popularitě. Do jaké míry je ale tento obraz správný? Tedy do jaké míry se překrývá s tím, co o Santinim skutečně víme? Do jaké míry svědčí tento obraz spíš o našich vlastních očekáváních, o naší touze po něčem jiném, výjimečném a odlišném od naší běžné zkušenosti?
Letos tomu bude rovných tři sta let, co zemřel Johann Blažej Santini-Aichel či prostě jen Santini, jedna z nejsilnějších osobností v dějinách architektury, a to nejen té „naší“. Snad každý někdy navštívil jeho kostely v Sedlci, Želivě, Kladrubech, Žďáru nad Sázavou, Rajhradu či Křtinách. Snad každý Pražák někdy míjel jeho paláce v Nerudově ulici.
Jeho stavby dodnes fascinují nesmírným tvarovým bohatstvím, překvapují orchestrací světla, odvážným pojetím kleneb a slohovým projevem, nazývaným barokní gotika, tedy spojením gotických prvků s dobovým architektonickým výrazem, vycházejícím z odkazu antické architektury a vrcholné renesance, ale přetvářejícím tento odkaz do nové podoby.
Připojte se ještě dnes a získejte: