Černá smrt si vybírala

Podle odhadů na celém světě zemřelo 75 milionů lidí, což z černé smrti dělá kandidáta na nejvražednější epidemii všech dob. V některých zemích zemřela třetina obyvatel. Oběti pocházely ze všech společenských vrstev a smrt se nevyhýbala ani panovnickým rodům.

Umírali mladí i staří, slabí i silní. Podle dobových záznamů neměli zcela zdraví lidé o nic větší šanci než osoby, které měly podlomené zdraví. Naprostá většina těch, kdo onemocněli, do tří až pěti dnů zemřela. Lidé byli přesvědčení, že černá smrt je boží trest, znamení brzkého příchodu apokalypsy. Moderní vysvětlení zní také jednoduše: evropská populace neměla proti nákaze žádné protilátky. Proto byla úmrtnost tak vysoká a smrt řádila jak mezi zdravými, tak mezi nemocnými.

Tvrzení, že mor zabíjel zcela bez výběru, se rozhodli prověřit američtí antropologové. Analýza koster starých 650 let přinesla překvapení. Ukázalo se, že černá smrt přeci jen nebyla tak rovnostářská, jak se traduje.

Sharon DeWitte z newyorské univerzity spolu s kolegou Jamesem Woodem z Pennsylvania State University zkoumali pozůstatky 490 lidí, kteří nákaze podlehli v Londýně a byli uloženi na hřbitově East Smithfield. Ten byl v rychlosti zřízen právě proto, aby bylo možné pochovat oběti moru a téměř s jistotou lze tvrdit, že se na něm později již nikdy nepohřbívalo.

Na kostrách, které byly exhumovány již v osmdesátých letech minulého století, vědce zajímaly kosti a zuby poznamenané abnormalitami, které svědčí o zdravotním stavu zemřelého.
Ukázalo se, že spousta obětí moru trpěla podvýživou, nedostatkem železa a následky infekčních nemocí dlouho před tím, než je skosil mor. Zastoupení nemocných bylo přitom ve srovnání se středověkou městskou populací nadproporční. Své závěry vědci publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Takové zjištění se zdá logické, ovšem u epidemií není samozřejmé. Například neblaze proslulá španělská chřipka v roce 1918 usmrtila mnoho zdravých lidí, včetně vojáků na frontě, zatímco děti a starci byli ušetřeni. Podobné charakteristiky má i dnešní pandemie HIV. I ta zabíjí především zdravé a mladé, což je dáno tím, že se převážně předává při sexuálním styku.

„Moru v průměru podléhalo 30 až 50 procent nakažených. Víme dokonce o vesnicích, které byly zcela vyhlazeny,“ řekla DeWitte zpravodaji agentury Reuters. „Černá smrt byla značně virulentní a bez pochyby zabila mnoho jinak zcela zdravých lidí, kteří by za odlišných podmínek pravděpodobně nezemřeli. Ale lidé ve špatném zdravotním stavu infekci podléhali častěji,“ uvedli vědci ve studii.