130 let
Elektrody tzv. Penningovy pasti, v níž vědci zachytili antivodík

Elektrody tzv. Penningovy pasti, v níž vědci zachytili antivodík | foto: CERN

Fyzikové vytvořili antihmotu a stihli ji prozkoumat dřív, než zmizela

Věda
  •   10:30
ŽENEVA - Husarský kousek se v listopadu podařil fyzikům z Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN v Ženevě. Vytvořili 38 atomů antivodku a udrželi ho při životě 170 milisekund. To je dostatečně dlouhá doba, aby stihli prostudovat jejich vlastnosti.

Antihmotu vědci umí vyrábět už dřív. Pozitrony, které jsou antičásticemi elektronů, se už běžně používají v medicíně - v zobrazovací metodě zvané pozitronová emisní tomografie. Také částice antivodíku, který tvoří záporný antiproton a kladný pozitron (na rozdíl od hmotného vodíku tvořeného kladným protonem a záporným elektronem) se podařilo poprvé vytvořit už před 15 lety - jenže na příliš krátkou dobu.

Když se totiž antičástice setkají s svými protějšky z hmotného světa, navzájem se vyruší. Přestože se antihmota vyrábí ve vakuu, to nikdy není stoprocentní, takže antičátice dřív nebo později narazí do částic vodíku a zmizí.

Nyní se ovšem vědcům v rámci experimentu ALPHA (Antihydrogen Laser PHysics Apparatus) podařilo udržet antivodík v magnetické pasti dost dlouho, aby ho mohli zkoumat. O svém úspěchu informovali v časopise Nature. "170 setin sekundy se může zdát jako krátká doba, ale pro fyziky je to skoro věčnost – běžně by se tyto částice rozpadly za miliontinu miliardtiny sekundy," komentoval událost pro LN profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.Antivodík anihiluje na vnitřních stěnách pasti experimentu ALPHA

Antivodík anihiluje na vnitřních stěnách pasti experimentu ALPHA. (Foto CERN)

Proč vlastně fyziky antihmota tolik zajímá? Krátce po velkém třesku existovaly částice hmoty a antihmoty, které se navzájem vyrušily. Hmoty však bylo nepatrně víc. Na každých deset miliard vyrušených dvojic připadala jedna lichá částice, která zbyla. Právě z nich je tvořen celý vesmír včetně všech hvězd a galaxií i my samotní.

Další objevy a události roku 2010 ve vědě

Podle dnešních teorií se hmota a antihmota až na náboj nijak neliší. Proto vědci chtějí částice antihmoty zkoumat, aby tento předpoklad ověřili. Pokud by se ukázalo, že to tak není, museli bychom současné fyzikální teorie přehodnotit.

Rok 2010 v obrazech

Autor: Eva Vlčková