Není to poprvé, co služba Google Street View narazila na protesty ochránců soukromí. V Japonsku se na jejich požadavek musely rozostřovat všechny obličeje, poslední spor se týká záběrů londýnských ulic, kde se se odstraňují ty záběry, na nichž se někdo pozná.
Proč? Protože v tu chvíli nemusí jen tak kráčet po ulici. Může právě vstupovat do sexshopu, močit, přelézat cizí plot nebo být zatýkán policií. Zkrátka nic takového, čím by se chtěl chlubit. A Google, než aby riskoval nákladné soudní spory, raději vždy ustoupí a prezentuje nám ve Street View upravenou realitu – takovou, která nikomu nevadí.
Dostáváme se tak do paradoxní situace: zatímco čerstvé obrázky povrchu Marsu se k nám dostanou jen s minimálním zpožděním a bez jakýchkoli úprav (anebo tomu aspoň věříme), fotografie ze sousedního města mají po mnoha zásazích spíše jen ilustrační charakter.
Trochu to připomíná dvojaký přístup médií. Zatímco u obětí českých nehod a neštěstí je vždy rozostřen obličej, registrační značka vozu, či se úplně opouští od nějakých kontroverzních záběrů, u příslušníků vzdálenějších národů, je nám jejich utrpení naservírováno zcela bez cenzury.
Nechtěným, ale velmi přesným způsobem to hodně vypovídá o nás samých. Že budeme s chutí sledovat kde co, ale běda, jakmile bychom se v hledáčku nemilosrdného oka kamery měli octnout my sami. Takový pohled ustojí jen málokdo.
