Spory o ostatky drobných pravěkých lidí na indonéském ostrově Flores hoří mezi odborníky od zveřejnění nálezu v roce 2004. Jedni vidí v těchto asi metr vysokých lidech samostatnou vývojovou linii lidského rodu a razí pro „hobity“ vědecké označení člověk floréský – Homo floresiensis. Druzí jsou přesvědčeni, že jde o pravěké příslušníky našeho druhu Homo sapiens, kteří byli postiženi těžkou poruchou růstu.
Opakuje se tak půldruhého století starý spor o tehdy nově objevené kosti neandrtálce, které někteří přírodovědci rovněž považovali za ostatky jedince druhu Homo sapiens postiženého degenerací. Nejnovější výzkumy dávají zapravdu vědcům, kteří vidí v „hobitovi“ druh pravěkého člověka.
Tým vedený objevitelem Michaelem Moorwoodem z australské University of Wollongong zveřejnil ve vědeckém týdeníku Nature výsledky výzkumu kostí „hobitovy“ nohy. S ohledem na svou výšku měli tito lidé nezvykle dlouhé chodidlo. Byli to dobří chodci, ale špatní běžci.
Noha našich předků, lidí druhu Homo erectus, se adaptovala na rychlý a vytrvalý běh zhruba před 1,5 milionem roků. Hobit se musel od naší vývojové větve oddělit dřív, protože tahle významná anatomická změna dolní končetiny jej minula. Paleoantropolog William Jungers z newyorské Stony Brook University je proto přesvědčen, že přímým předkem „hobitů“ byli ještě starší lidé druhu Homo habilis, po kterých mohl Homo floresienesis zdědit další zvláštní rysy, například i velký krátký palec u nohy a poměrně dlouhé prsty.
Dalším předmětem sporu je „hobitova“ malá mozkovna s objemem jen něco málo přes 400 cm3. Homo sapiens s tělesnými proporcemi floréských „hobitů“ by měl mít mozkovnu o objemu kolem 1000 cm3, také Homo erectus hobitovy velikosti by se pyšnil podstatně větším mozkem – od 500 do 650 cm3.
Moorwood připisuje malou velikost mozkovny působení podmínek ostrova Flores. Mnozí živočichové tu vytvářejí „trpasličí“ formy. „Hobiti“ například lovili trpasličí slony stegodony. Malá postava přinášela „hobitům“ řadu výhod. Lépe se proplétali hustou vegetací, méně se přehřívali a v prostředí, kde není potravy nazbyt, se snáze nasytili.
Britští zoologové Eleonor Westonová a Adrian Lister z londýnského Naturel History Museum zjistili, že floréští „hobiti“ mají objem mozku právě takový, jaký by odpovídal jejich ostrovní evoluci z pravěkých lidí Homo erectus. Malý mozek floréského člověka tak není projevem choroby.
- 9. května 2009 11:21
