tohle se rika casto, ma to byt zalozeno na predpokladu ze linie se formuji totalne nahodne, z cehoz vam vyjde velmi mala pravdepodobnost shody. Nicmene se velmi dobre vi, ze velkou roli hraje napriklad dedicnost, cili predpoklad absolutni nahodnosti je neplatny a ve skutecnosti vam nikdo nebude schopny tu pravdepodobnost spocist. Takze lepsi formulace vety z clanku by asi byla "Ono se predpoklada ze je jedinecny a vedci stale odhaluji dalsi duvody proc by ve velkem souboru lidi jedinecny byt nemusel"
Nedávno někde psali, že aspoň v Česku je při analýze DNA asi 5 % chybovost. Řeknu vám, nic moc...
U DNA je nebezpečí chimerismu, ze cloveka osvobodi, ale on ma dve DNA - svou a sveho bratra, se kterym splynul v deloze.
Tuším už tu článek o tom byl. Ukázalo se, že předběžný výběr se dělá compem, nedejbože sql dotazem, se záměrnou nejednoznačností. Mezi lumpy z celé Americe více podobný otisk nenašli. Pachatel, jakožto cizinec, vůbec nebyl v evidenci, a jeho pokrevný příbuzný, soudě podle podobnosti otisků, se po nich rutinovaně po právnicku prošel. Nicméně, zde selhala pouze jedna z daktyloskopických aplikací, a to jen proto, že nebyla použita správně. Samotný princip daktyloskopie zde naopak prokázal svou oprávněnost; dokonce ani jednovaječná dvojčata, pomocí DNA k nerozeznání, nemají otisky stejné.
V pozadí chyby byl zase nějaký BLBEC.