"Získat první verzi genomu neandertálce naplnilo naše dlouhodobé sny," pochvaluje si Svante Pääbo. Přečtení DNA dávných příbuzných člověka otevírá neuvěřitelné možnosti pro zevrubnější poznání jak samotných neandertálců, tak i moderních lidí.
"Přirovnal bych to k prvnímu kroku člověka na Měsíci," hodnotí výzkum docent Václav Vančata, antropolog z Katedry biologie a ekologické výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze. Studii považuje za velmi solidní a pečlivě zpracovanou.
Rozsáhlý výzkum naznačuje, že se neandertálci křížili s moderními lidmi. Vědci zjistili, že se zhruba jedno až čtyři procenta genomu dnešních lidí shoduje s dědičnou informací neandertálců. Podle jejich názoru mohlo k setkávání populací docházet na Středním východě.
Pääbův tým detailně analyzoval vzorky kostí tří žen staré asi 38 tisíc let pocházející z chorvatské jeskyně Vindija. Badatelé si je vybrali kvůli relativně nízkému stáří (neandertálci žili před 400 až 30 tisíci lety) a chladnému prostředí, v němž odpočívaly. Pečlivě také volili kosti s co nejmenší mikrobiální kontaminací.
Výsledky pak porovnali s analýzami pěti genomů moderních lidí pocházejících z různých koutů světa. Ukázalo se také například, že dědičná informace neandertálců je podobnější lidem, kteří nežili v Africe.
Další informacePodrobnější texty o přečteném genomu neandertálců najdete v úterní příloze Lidových novin Věda a výzkum |
