Věda a náboženství představují odlišné a rozporné úhly lidského chápání světa. Přesto se stále lidé snaží obě smířit či alespoň sblížit: jinými slovy, pochopit jedno optikou druhého. Ale nesmiřitelné rozpory stále přetrvávají. I proto, že věda si osobuje právo poznávat vše, včetně cest lidského ducha.
Hlavním prostředkem „tvrdé vědy“ pro poznání lidského nitra je sledování činnosti mozku. Existuje více metod, dnes je častá tzv. funkční magnetická rezonance (fMRI). Ta, velmi zjednodušeně řečeno, měří změny v poloze iontů, které v těle nastanou po vystavení silnému magnetickému poli.
Magnetická rezonance má své meze. Jedná se o metodu nepřímou: nesleduje činnost jednotlivých neuronů, ale změny průtoku krve mozkem. Závislost mezi průtokem krve a mozkovou činností ale není jednoduchá. Měření i jeho interpretace nejsou záležitostí pro laiky.
Přesto vědci ví, že fMRI může osvětlit nové. Od 90. let minulého století se (hlavně v USA) objevily výsledky sledování lidského mozku během celé řady činností.
Jednou z nich bylo i náboženské rozjímání. Výsledky naznačovaly, že na mystických zážitcích se podílí zvláště jedna část mozku. Tato oblast spánkové kůry byla překřtěna zvukomalebným anglickým „God spot“, česky centrem boha.
Ale boom fMRI odezněl a dnes se na mnohé výsledky hledí s nedůvěrou. Skepticismus vzbuzovalo i „centrum boha.“ V posledním čísle časopisu Nature Neuroscience ho patrně definitivně poslal do zapomnění Mario Beauregard z univerzity v Montrealu.
Sledoval mozky karmelitánských jeptišek, které vzpomínaly na své zážitky „jednoty s bohem“. Se vzpomínkou se psycholog musel spokojit, když mu karmelitky vysvětlily, že „Bůh nechodí na zavolání“.
Měření ukázala, že spánková kůra byla jen jednou z mnoha aktivních oblastí. Na prožitku jednoty s Bohem se tedy celkem podílí celá řada mozkových center, jak se u složitého prožitku dá očekávat.
Někteří kritici poukazují na fakt, že přímý zážitek a vzpomínka nejsou totéž. Ale ozývají se i neúprosnější hlasy. „Nevím, jaké smysluplné informace může takový výzkum přinést,“ říká Richard Sloan z Kolumbijské univerzity. „To, že máme vyspělou diagnostickou techniku, neznamená, že bychom ji měli používat, kdy nás napadne.“
Studie stála podle časopisu Nature 100 tisíc dolarů a hradila ji nadace zaměřená na financování výzkumu vztahu vědy a náboženství.
- 5. září 2006 7:57
