Zůstaň doma, zachráníš životy,“ hlásá jedno z hesel proticovidové kampaně. Udržování společenského odstupu v době, kdy se populací šíří infekční choroba, patří k evolučně osvědčeným způsobům boje s nákazou. Člověk není jediný, kdo se k němu uchyluje. V mraveništi napadeném smrtící plísní se nemocní jedinci uchylují do ústraní a zdravé mravenčí dělnice omezí vzájemné kontakty na nezbytné minimum.
Africké opice mandrilové pečují o nemocné členy tlupy, ale upustí od zdvořilostních kontaktů, jimiž si běžně projevují přízeň. Člověk jako jediný uplatňuje společenský odstup preventivně. I tahle obrana proti šíření chorob má dlouhou historii. V evropských přístavech se uvalovala čtyřicetidenní karanténa na koráby připlouvající z oblastí postižených morem už ve 14. století. V globalizovaném světě postiženém pandemií covidu-19 upadají do „lockdownů“ celé státy.
