Výsledky studie vědci publikovali v časopise Cell. Zatímco lidské tělo vytváří pouze jeden typ protilátek, lamy mají v krvi jejich druhy dva. Jeden z nich je pak výrazně menší, má oproti lidským protilátkám asi čtvrtinovou velikost. Díky tomu jsou pak schopny proniknout i do míst v proteinu viru, kam se lidské protilátky nedostanou, a dokáží tak proti viru bojovat mnohem efektivněji.
  |
Celebritou mezi těmito chlupatými příbuznými velbloudů se díky výzkumu okamžitě stala čtyřletá belgická lama jménem Winter. Tu vědci původně vybrali do své studie, ve které zkoumali účinnost lamích protilátek proti virům způsobujícím onemocnění SARS a MERS. Ta se potvrdila, a když v lednu letošního roku sepisovali výsledky tohoto výzkumu a objevil se nový koronavirus, okamžitě vědecký tým napadlo, že protilátka, která zabrala proti SARSu, by mohla rozeznat i nový virus. Tento předpoklad se jim nyní podařilo ověřit, píší New York Times.
Bolivijský náměstek inckým rituálem žádal konec pandemie. Matce Zemi obětoval dvě lamy |
Podle Xaviera Saelense, vedoucího nového výzkumu a molekulárního virologa z univerzity v belgickém Ghentu, je další výhodou lamích protilátek to, že se s nimi poměrně dobře manipuluje a lze je tak sloučit s těmi lidskými.
To dává naději na možné vyvinutí přípravku, který by mohl chránit před nákazou koronavirem. Podle vědců by naočkování lamími protilátkami mohlo poskytnout ochranu, která by začala působit okamžitě a vydržela by v lidském organismu přibližně měsíc či dva. Užitečná by tak byla například pro zdravotníky, kteří s nákazou přichází do styku pravidelně.
Dokončení takové vakcíny je sice podle nich ještě minimálně několik měsíců daleko, pomalu se ale blíží ke stadiu klinických studií. Zároveň budou podle nich třeba další experimenty, které ověří, jestli je podávání těchto protilátek lidem bezpečné. „Pokud to vyjde, lama Winter si zaslouží sochu,“ řekl vedoucí studie Saelens pro New York Times.
Možné užitečné účinky protilátek v lamí krvi nejsou úplnou novinkou a předmětem vědeckého zkoumání byly již dřív. Vědci se například zabývali jejich účinností proti HIV a dalším virovým onemocněním. Nejsou však jedinými zvířaty, která mají menší protilátky, než jsou ty lidské. Je to jejich genetická charakteristika, kterou sdílí celá čeleď velbloudovitých, do které kromě nich patří i velbloudi a vikuně. Menší protilátky se vyskytují také u žraloků.
Lamy proti stresu
Léčivé schopnosti lam se ale neomezují na mikroskopickou úroveň. Samotná jejich přítomnost má údajně uklidňující účinky, díky čemuž se na některých amerických školách staly spojenci studentů v boji proti stresu ze zkoušek. Netradiční „lamí terapii“ nabízí svým studentům prestižní školy jako Kalifornská univerzita v Berkeley či Stanford.
Podnapilí studenti z Bordeaux vzali cirkusovou lamu na projížďku tramvají |
Lamy na kalifornské vysoké a střední školy vodí George Caldwell, který je chová ve městě Sonora. „Jakmile lidé vidí lamy, celí se rozzáří,“ říká pro server The Guardian. „Lamy prostě mají tuto schopnost - jsme takto naprogramovaní.“ Na univerzitě v Berkeley pořádají každý semestr událost zvanou „Llamapalooza“, při které je několik lam přivedeno na univerzitní kampus a studenti se s nimi mohou pozdravit, fotografovat si je, krmit je, či je hladit a dopřát si tak trochu relaxace před příštím zkouškovým obdobím. „Když jste blízko lamy, stanete se velmi klidnými a jste v duševní pohodě,” pochvaluje si účinky jeden ze studentů závěrečného ročníku.
Nejedná se ale pouze o roztomilá zvířata, lamy jsou užitečné všemožnými způsoby. Jejich hřejivá vlna se využívá k výrobě oděvů, jejich trus dobře funguje jako hnojivo a lamy jsou také již po staletí využívány k převážení nákladů. Dokáží unést až čtvrtinu své tělesné váhy, což v době koronavirové krize využila i jedna lamí farma ve Walesu. Tam tato chlupatá zvířata, která obvykle vyrážela s turisty na treky, nyní pomáhají s roznášením nákupů pro starší lidi v izolaci.
