Kdyz by jste napsali ze je modre proto, ze se modra vubec nerozptyluje, bylo by to to same.
Kdepak jsou dnes, když se lidstvo zdvojnásobilo?
V roce 1861 nastoupil mladý J. W. Strutt na univerzitu do Cambridge na Trinity College (roku 1865 zde získává cenu nejlepšího studenta v oboru matematiky, téhož roku získal i Smithovu cenu, další cambridgeské studentské ocenění). V té době se tu také začíná zajímat o projevy mediumity zvané dnes telekineze a jako matematik se nemohl později vyhnout ani otázkám spojeným se čtvrtou dimenzí. Jeho zájem o metapsychické jevy pak vzrostl po té, co se roku 1871 oženil s Evelyn Balfourovou, s jejímž bratrem Arthurem Jamesem Balfourem (1848-1930) se poznal na studiích. Zároveň ale Strutt díky svému sňatku přichází do kontaktu s další osobností, která měla na něho velký vliv, totiž se švagrem své ženy Henrym Sidgwickem (1838-1900), který byl zakládajícím členem a prvním prezidentem Společnosti pro psychický výzkum. V dubnu r. 1919 je pak coby dlouholetý člen této společnosti zvolen jejím prezidentem (ještě jako kancléř univerzity v Cambridge) i sám John William Strutt, třetí baron Rayleigh. Popravdě řečeno, zájmem o neobjasněné jevy, jimiž se tehdy v Evropě zabývala tzv. věda metapsychická, byla ovlivněna celá jeho rodina. Bratr jeho manželky Balfour, který se stal v letech 1902-1905 ministerským předsedou Velké Británie, před nástupem do této státnické funkce vykonával funkci prezidenta Society for Psychical Research. Eleanora Sidgwicková (1845-1936), provdaná sestra Struttovy manželky, byla později do čela této společnosti také zvolena. Rovněž jeho syn, fyzik Robert John Strutt, čtvrtý baron Rayleigh (1875-1947), jde ve stopách svého otce a v letech 1937-1938 se též v Society for Psychical Research stává prezidentem.