Ptáci potvrzují změnu klimatu

Někteří ptáci z přírody pomalu ale jistě mizí. Jiní se drží dobře a další obsazují nová území. Jak jsou na tom evropští opeřenci? A jak na ně dopadají změny klimatu? Na tyto otázky hledal odpověď mezinárodní tým vědců z Velké Británie, Francie, Nizozemska a Česka. Naši ornitologii zastupovali Alena Klvaňová a Petr Voříšek z České ornitologické společnosti.

Vědci dali dohromady obrovské množství dat ze sledování ptáků v Evropě za poslední čtvrtstoletí. Porovnali je s výsledky počítačových modelů, které předvídají, jak se bude měnit rozšíření jednotlivých ptačích druhů v závislosti na změnách klimatu. U řady druhů předvídají počítačové modely ústup.

Studie ukázala, že stavy těchto ptáků již zaznamenaly pokles. A naopak. Některé druhy by se měly s postupujícími klimatickými změnami šířit. Sčítání v posledních pětadvaceti letech ukázala, že těchto ptáků už dnes většinou přibývá.

Na základě těchto dat pak vědci určili indikátor dopadu klimatických změn, tzv. Climatic Impact Indicator. Jeho hodnota roste v případech, kdy je dosavadní vývoj početnosti ptačí populace ve shodě s počítačovými předpověďmi do budoucna. Hodnota indikátoru klesá, když se oba trendy rozcházejí. Pak by měly na stavy ptáků zásadní vliv jiné faktory než klima, například hospodaření zemědělců v krajině.

I opeřenci dostanou dýchnout Tažní ptáci dostávají od vědců „dýchnout“ podobně jako řidiči podezřelí z konzumace alkoholu. Biologové nehledají v ptačím dechu stopy po alkoholu. Hodnotí zastoupení izotopů uhlíku C12 a C13 ve vydechovaném oxidu uhličitém. Zastoupení obou izotopů je různé v živočišných a rostlinných materiálech, a jejich poměr proto prozradí, čím se pták v poslední době živil.  Vědci sledují ptáky po návratu ze zimovišť. Poměr izotopů uhlíku v peří ukáže, co pták konzumoval po dobu několika měsíců, jež trávil v teplých krajích. Z poměru izotopů ve vydechnutých plynech vyplývá, jakou potravu pták přijímal během krátkých zastávek za letu na letní hnízdiště. Výsledky tohoto výzkumu poslouží k ochraně tažných ptáků. Vědci budou například chránit ty zdroje potravy, na kterých jsou ptáci během náročného letu závislí. Americký srnadec bělohrdlý se běžně živí hmyzem a bobulemi. Během návratu ze zimovišť na hnízdiště ale konzumuje zrní zemědělských plodin. Pro úspěšný tah strnadců je proto důležité, aby nacházeli dost potravy na polích.

Malé změny mají velké dopady
Indikátor se podobá burzovnímu indexu, který shrnuje zisky a ztráty na trhu s akciemi. Indikátor dopadu klimatických změn zachycuje, jak se mění druhová pestrost živočichů v závislosti na klimatických změnách. Burzovní indexy v poslední době padají a signalizují, že na trhu s akciemi se více prodělává než vydělává. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE dokazuje, že indikátor dopadu klimatických změn trvale roste. To je špatná zpráva. Znamená to, že měnící se klima už začalo významně měnit druhové složení evropského ptactva.

„O změnách klimatu se hodně mluví, ale naše práce dokazuje, že jejich vliv je už teď patrný. Počet ptačích druhů, na které mají klimatické změny nepříznivý vliv, je zhruba třikrát vyšší než počet druhů, které mají ze změn klimatu užitek. Pozorované změny v klimatu jsou zatím velmi malé. Dopady na populace volně žijících zvířat jsou však překvapivě velké. Naše studie ukazuje, že jestli s tím něco neuděláme, pak dojde k ještě závažnějším změnám. Nesmíme dopustit, aby globální teplota vzrostla o více než dva stupně. Překročení této hranice vyvolá globální pohromu,“ říká vedoucí výzkumného týmu Richard Gregory z britské The Royal Society for the Protection of Birds.

K evropským ptákům, na něž současné změny klimatu dopadají nejhůře, patří například bekasina otavní, pěnkava jíkavec, sýkora lužní, čejka chocholatá, slavík tmavý, ořešník kropenatý nebo strakapoud malý. V mnohem méně početné skupině opeřenců, kterým současné změny klimatu svědčí, najdeme hrdličku zahradní, rákosníka velkého, stehlíka obecného, žluvu hajní, dudka chocholatého nebo vlhu pestrou.

Evropská unie již přijala indikátor dopadu klimatických změn jako oficiální způsob měření dopadu klimatických změn na volně žijící živočichy. Jde o vůbec první ekologický parametr, který postihuje vývoj fauny na celém kontinentu.