Ve Španělsku je každý rok vyprodukováno 380 000 tun mršin, z nichž 150 000 připadá na ovce a kozy. Jejich spalování předpokládá "vysoké energetické i ekonomické náklady, navíc s velkým dopadem na životní prostředí vzhledem k emisím skleníkových plynů a nemožnosti přirozeně je recyklovat prostřednictvím divokých zvířat", upozornil předseda Společnosti na obranu přírody (CARRALUMA) Bernardo Robles.
Proto mají takový význam supi, kteří přispívají k odstranění obtíží se zpracováním velkého objemu mršin, jež jsou nutným průvodním jevem dobytkářství.
Dospělý sup žijící ve volné přírodě spotřebuje podle El Munda týdně asi tři kilogramy masa. Odhaduje se, že celá španělská supí populace takto ročně spotřebuje 10 000 tun uhynulých zvířat.
Ekologické řešení
Podle Roblese, který s mrchožrouty pracuje od roku 1988, spalování zvířecího odpadu vyžaduje roční náklady ve výši 46 milionů litrů topného oleje. To odpovídá energii, kterou vyprodukuje jaderná elektrárna v Cofrentes za 21 dní na plný výkon nebo kterou spotřebuje 780 000 domácností na osvětlení.
Další výhodou využívání supů je zotavení jejich vlastní populace, jejíž úbytek způsobily různé evropské i španělské normy jako důsledek krize kolem šílených krav.
Na základě těchto nařízení dobytkář musí nahlásit úhyn svých zvířat, neboť v tomto stavu jsou považována za nebezpečný materiál, a spálit je. Jejich ponechání na poli nebo v přírodě je zakázané.
"Ve skutečnosti tohle znamená katastrofu. Supi teď závisejí na mnohem menších potravinových zdrojích, jako je lov nebo uměle vytvořené stravovny," zdůrazňuje Robles.
