• schránka
  • Přihlásit Můj účet

Ilustrační foto | foto: Lidové noviny

Věda zná „gen kouření“.

Věda
  •   13:18
LONDÝN - Práce tří různých vědeckých týmů nezávisle na sobě identifikovaly gen, který má podle všeho klíčovou souvislost s rakovinou plic. Autoři výzkumů se ale neshodují na tom, jak výsledky interpretovat: zda zmíněný gen ovlivňuje náchylnost k rakovině plic, nebo spíš naše sklony ke kouření.
Výzkum patří do řady prací, které využívají možností nových technologií k prověření genomů tisíců osob. Vědci v nich u zkoumaných lidí hledají přítomnost „genetických markerů“ – úseků DNA, které lze jednoduchým testem identifikovat.

U každého člověka vznikne jakási „mapa“, ze které je patrné, kde se tyto vybrané části DNA liší. Pak srovnávají, jak se mění zastoupení jednotlivých markerů ve skupině osob nemocných, a naopak zdravých.

Nevýhodou podobných studií je, že jen „slepě“ hledají souvislosti mezi výskytem určitých variant genu a výskytem nemocí, ale neposkytují žádné vysvětlení mechanismu této souvislosti. To je věc další, obvykle náročné laboratorní práce.

Objev nové „kuřácké“ oblasti DNA se uskutečnil při hledání genetických souvislostí plicní rakoviny. První výzkumný tým z firmy deCODE Genetics v Reykjavíku skenoval skupinu 11 tisíc islandských kuřáků. Přitom na chromozomu 15 objevil marker, který podle všeho souvisel s rakovinou plic a zužováním artérií.

Podle výsledků otisknutých v časopise Nature změny v daném markeru „vyskakovaly“ především u skupiny kuřáků, kteří kouřili více než 30 cigaret denně. To by naznačovalo, že změny v místě DNA, kde leží tento marker, „poňoukají“ jeho nositele ke kouření.

Ale zbylé dva týmy, jejichž výsledky byly včera zveřejněny, došly k jinému závěru. Spolu s islandskou studií vyšla v Nature také práce francouzského týmu z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny v Lyonu, vedeného Paulem Brennanem. Neobjevila ale souvislost mezi výskytem markeru a mírou kouření u zkoumaných osob.

Podle této analýzy 2000 evropských kuřáků je samo o sobě nebezpečné mít jistou variantu, i když odoláte svodům kouření. U lidí s jedním „kuřáckým“ markerem existuje údajně o 30 procent vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny plic než u těch, kdo mají jeho jinou variantu. U lidí, kteří mají „kuřácký“ gen ve dvou kopiích (například ho zdědili od otce i od matky), je nárůst rizika 80 procent. S francouzskými výsledky souhlasí i poslední a nejmenší z nových studií, kterou v Nature Genetics zveřejnila skupina z Andersonova centra pro výzkum rakoviny v Houstonu.

V oblasti chromozomu 15, kde „kuřácký“ marker leží, jsou zapsány tři geny ovlivňující funkci receptoru na povrchu buněk, na něž se nikotin v našem těle váže. Některé studie nasvědčují, že tyto receptory by se mohly přímo podílet na tvorbě nádorů. A pokud nás tato část DNA nutí kouřit, mohla by se stát terčem nového typu odvykacích kúr.

Autor: Matouš Lázňovský Lidové noviny