Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Jakou barvu mělo nebe při vzniku Země?

Věda

  11:30
Nyní je barva nebe modrá, ale jakou barvu mělo při vzniku Země? Na otázku odpověděl Petr Vítek z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy:

Obloha (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Pro zabarvení nebe je určující spektrum slunečního záření. To interaguje se zemskou atmosférou a jedním z klíčových jevů, který způsobuje ono zabarvení je tzv. Rayleighův rozptyl procházejícího slunečního záření. Je to jev, při kterém dochází k pružnému rozptylu světla, tedy beze změny jeho vlnové délky, interakcí s molekulami zemské atmosféry. Světlo rozptýlené o částice atmosféry pak pozorujeme. Krátkovlnné paprsky se rozptylují více než dlouhovlnné záření, proto je v současnosti barva nebe při jasné obloze z krátkovlnné oblasti viditelného spektra – tedy modrá.

Je tedy zřejmé, že barva oblohy závisí na složení a hustotě zemské atmosféry. Podle současných poznatků se domníváme, že při formování zemského tělesa před 4,6 miliardami let měla naše planeta pravděpodobně tzv. primární atmosféru. Tvořily ji hlavně vodík a helium, plyny ze solární nebuly (molekulárního oblaku, ze kterého vznikala Sluneční soustava).

Tato atmosféra však z geologického pohledu přetrvávala velice krátce, gravitační síla Země nestačila tuto primitivní atmosféru udržet. Později, během několika prvních stovek milionů let, se formovala sekundární atmosféra tvořená plyny z vulkanických procesů s převahou oxidu uhličitého. Hustota této atmosféry byla mnohokrát vyšší než dnes, a i když přesné údaje mít nemůžeme, lze říct, že atmosférický tlak se mohl blížit zhruba hodnotě, kterou nyní najdeme na Venuši (téměř 100x vyšší než na Zemi).

A jakou bychom tehdy na obloze viděli barvu? Jistou analogii jevu, kdy sluneční záření prochází hustou vrstvou atmosféry, můžeme pozorovat při východu a západu slunce, kdy paprsky prochází směrem k pozorovateli mnohem mocnějším sloupcem atmosféry. V takovém případě je krátkovlnné viditelné záření rozptylováno do té míry, že je „vysvíceno“ a k oku pozorovatele nepronikne. Naopak světlo s delší vlnovou délkou, které se rozptyluje méně, atmosférou proniká snáz, a my pak vidíme do oranžova až červena zabarvenou oblohu.

Lze tedy předpokládat, že v rané historii Země, kdy zde již byla hustá sekundární atmosféra, mohla být barvou nebe barva blízká červené – pravděpodobně oranžová.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...