Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Kolik megapixelů má lidské oko?

Věda

  6:00
Na otázku kolik megapixelů má lidské oko a jak jsou na tom různí živočichové odpověděl profesor František Vyskočil z Přírodovědecké fakulty UK a Fyziologického ústavu AV ČR.
Oko - ilustrační foto

Oko - ilustrační foto foto: Shutterstock

Sítnice oka člověka a primátů obsahuje asi šest až osm milionů podlouhlých buněk citlivých na tři barvy (čípky) a až 150 milionů buněk citlivých na jas, resp. na intenzitu od černé po bílou (tyčinky). Jiní živočichové mohou mít čtyři (ptáci, plazi) nebo jen dva typy čípků. Skot je naproti tomu barvoslepý a vnímá pohyb. Je překvapivé, že pasoucí se kůň nemá čípky citlivé na zelenou barvu.

V sítnici jsou rozloženy tyčinky a čípky velmi nerovnoměrně. V centrální zóně, kam zaostřujeme střed obrazu, jsou jen čípky, v okolí zase převládají tyčinky. Takže už z tohoto hlediska je obraz na sítnici vnímán nestejně. Skutečný vjem toho, co vidíme, je vypracován zčásti podpůrnými buňkami v sítnici, ale především v mozku. Zdá se, že v možnosti barevného rozlišení už bylo oko překonáno digitálními fotoaparáty, ale zrak má ještě náskok v dynamickém rozsahu vnímání černobílé škály.

Co je podstatné: obraz toho, co se promítá na sítnici, a jeho jas nemůžeme přesně vypočíst na základě bodů, pixelů. Podle definice je pixel nejmenší jednotka digitální rastrové (bitmapové) grafiky, jeden svítící bod na monitoru, resp. jeden bod obrázku. Pixely jsou používány pro digitální zpracování obrazu. Oko je směsicí digitálních prvků, tyčinek a čípků; každý z nich ale pracuje analogově.

Tyčinky a čípky jsou na zadní straně sítnice uspořádány „svisle“, jako třebas štětiny v zubním kartáčku, a mají tloušťku 1 až 5 mikrometrů. Formálně bychom tedy mohli tato individuální světelná čidla přirovnat k pixelům, jednotlivým světelným senzorům ve fotoaparátu. Pak by sítnice jednoho oka měla asi 160 megapixelů, ale ostrost vidění se v různých částech sítnice značně liší. Mimoto se signály z tyčinek a čípků ještě v sítnici různě sčítají nebo odčítají a napojují se na asi milion nervových vláken, vedoucích do mozku. Tam tedy u nás přechází jen asi jeden megapixel.

Ostrost vidění

Někteří živočichové, například dravci, mají lepší ostrost vidění. Existuje totiž dvojí rozlišovací schopnost, optická a interpolovaná. Optická skutečně závisí na počtu pixelů. Ale v mozku lze mezi dvěma až šesti sousedními pixely „dopočítat“ – interpolovat – neexistující další „body“ s takovými hodnotami, jako by tam skutečně nějaké byly. Tím se překoná omezující minimální velikost buňky – tyčinky či čípku –, která z fyziologických důvodů nemůže být užší než jeden mikrometr.

A tato lepší či horší schopnost lidských, ptačích a jiných mozků „dopočítat“ obraz a tím zmenšit zrnitost a zvýšit ostrost konečného vjemuvmozku je pro dobré vidění rozhodující.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!