Neděle 6. října 2024, svátek má Hanuš
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Co jsou tvrdé částečky v dužině hrušek?

Věda

  7:01
Co jsou ty drobné tvrdé částečky v dužnině hrušek? Na otázku odpověděl Mgr. Jan Kolář, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karovy. Jde o shluky tlustostěnných buněk zvaných sklereidy. Různé typy těchto buněk najdete v mnoha rostlinných orgánech.
Hrušky (ilustrační foto)

Hrušky (ilustrační foto) foto: Czech Specials

Sklereidy mají výrazně ztlustlou buněčnou stěnu. Ta kromě celulózy zpravidla obsahuje také velké množství ligninu. Sklereidy se nacházejí v plodech, semenech, stoncích i listech. V rostlinných pletivech mohou být buď jednotlivě, nebo vytvářejí skupiny či celé vrstvy. Mají různé tvary: některé jsou zhruba kulovité, jiné připomínají krátké sloupky nebo činky, další jsou hvězdicovité, větvené či protáhlé.

Dužnina hrušek – a také kdoulí – obsahuje přibližně kulovité sklereidy s velice tlustými stěnami. Tyto buňky se v plodech vyskytují samostatně nebo ve shlucích. Právě jejich skupinek si snadno všimnete pouhým okem.

Sklereidy ovšem najdete i ve spoustě jiných plodů. Tvoří například blanitý jádřinec jablek, skořápky ořechů a pecky peckovic. U fazolu, hrachu či soji jsou z nich složeny vnější vrstvy osemení. „Chloupky“ obalující nažky uvnitř šípků jsou také sklereidy, v tomto případě až několik milimetrů dlouhé.

Extrémně protáhlé buňky se ztlustlými stěnami se nazývají sklerenchymatická vlákna. Mohou dosahovat značné délky – například u juty 0,8–6,0 mm, u konopí 5–55 mm, u lnu 9–70 mm a u tropické rostliny ramie dokonce 50–250 mm. Sklerenchymatická vlákna obvykle tvoří svazky, které vyztužují stonky, listy i kořeny. Často doprovázejí cévní svazky nebo jsou přímo jejich součástí. Sklereidy i sklerenchymatická vlákna mají především mechanickou funkci. Slouží jako opora a chrání zranitelnější pletiva.

Hrušky (ilustrační foto)

Sklereidy v listech některých rostlin se ale podílejí také na transportu vody. Dlouhé sklereidy v listech olivy a příbuzné středomořské dřeviny jamovce širokolistého (Phillyrea latifolia) možná fungují dokonce jako optická vlákna, která rozvádějí sluneční světlo k fotosyntetizujícím buňkám.

Svazky sklerenchymatických vláken ze stonků či listů lnu, juty, sisalu a dalších plodin mají rovněž praktické využití. Jsou důležitou složkou textilních vláken, z nichž se vyrábějí látky, lana nebo provazy.

Autor: